Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRáno
21. 01. 2003
3
0
2380
Autor
silence
Peostě ráno, každý to zná, maybe.:))))))))
V pokoji svíčky bojují s šerem,
zmámeni chtíčem v rozkoš se derem.
Na římse bubnují invaze deště,
pro ráno křičíme společné, ještě.
Ráno však nechápe, stále se diví.
Té hře … , jež vypadá směšně.
Něco tu nehraje, přemýšlí spěšně,
Klidná tvář rána, vztekem se zkřiví.
Utečem ihned, ze země ranní,
chtějíce zapomenout cestu zpět,
V krajině věčného milování,
dostanem azyl na tisíc let.
Drownedgod
23. 01. 2003
:) něco to do sebe má, ale je to takové... "nehotové" ,.. chtělo by to na básni víc zapracovat .-)
pozn: máš hrubku v přechodníku.. správně je: (my) ......"chtějíce" zapomenout.