Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 429 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+6 neviditelných
Etymologie českých hradů
datum / id22.01.2003 / 73048Vytisknout |
autorSpvrivs
kategorieBlbůstky
zobrazeno4301x
počet tipů10
v oblíbených0x
zařazeno do klubůKlub divnovědců,
Prolog
Geografické názvy často bereme jako neutrální a ucelené a přitom nás netrkne jejich vnitřní struktura. Uvědomíme si to často teprve až narazíme na obce jako Kozojedy, Čtyřkoly apod. Cílem této práce je nastínit možný původ našich hradů.
Etymologie českých hradů

Kost

 

Nejjednodušší jméno má Kost. Jedná se o jedno slovo v základním tvaru, a tak není o vzájemné souvislosti hradu a slova pochyb. B_žel stejně jako v matematice jeden základ umožňuje nekonečně mnoho výkladů, proto se v tomto případě raději zdržím hypotetizování, protože historické prameny jsou jen velmi sporadické.

 

Loket

 

Loket je také jednoslovného základu, ovšem v tomto případě se nejedná o tak rozšířené slovo. Navíc se můžeme opřít o legendu, podle které právě na tomto místě drcnul Břetislav loktem do Jitky, čímž vzplanula jejich nehynoucí láska. Hrad zde dali vystavět jako místo pro své líbánky a na památku okamžiku početí vztahu jej nazvali Loktem.

 

Křivoklát

 

Křivoklát se zcela jasně skládá ze slov "křivý" a "klátit". Jeho původ spadá ještě do raného období Českého knížectví, kdy lidový hrdina Horymír prchal na svém věrném komoni Šemíkovi z Vyšehradu směrem k Radotínu a Neumětelům. Pověst b_žel už nevypovídá, že se zastavil až v krušnohorských (odvozeno od kmene Krušnohorců, jehož moc tenkrát sahala až ke Kladnu) hvozdech, kde omylem vrazil do vzrostlé přesličky. Ta se nárazem zklátila na stranu a v šikmé poloze již zůstala, přičemž jako domino povalila i další z okolních plodin.

 

Krušnohorci tomu místu začali říkat "Kdzje Horymir přesljačku dokřywo klátil", což se pro přílišnou délku časem zkrátilo na obyčejný Křivoklát.

 

Okoř

 

Etymologie v tomto případě zvažuje dvě možnosti. Buďto se jedná o legendární hrad Strýcov (podle Přemyslova strýce), dnes oficiálně považovaný za ztracený, kterému se za knížete Pepřislava v 11. století začalo říkat "Okořeňmiprase" podle jeho nejoblíbenější věty, kteréžto jméno muselo být pro svou přílišnou vulgárnost zkráceno do neutrální podoby, anebo jméno vychází z faktu doloženého v kronikách, že na onom kopci zakopl Přemysl oráč cestou na Vyšehrad o kořen, a protože zmiňování Přemysla v souvislosti s kořenem se po jeho korunovaci stalo tabu, říkalo se tomu místu jenom "O kořen".

 

Zvíkov

 

Jméno tohoto hradu má velice prozaický původ. Zdejší Bílá paní zde totiž straší proto, že když ukládala svého zesnulého manžela do rakve, sesunulo se na ni víko a pohřbilo ji s ním. V důsledku této nepřirozené smrti dodnes straší na hradbách, častěji se ovšem skrývá v podzemí, aby jí nenamokl bílý háv. Ještě několik století po oné nešťastné události se z hrobky ozýval intenzivní nářek, o němž místní obyvatelé ze strachu decentně prohlašovali, že vychází z víka.

 

Bezděz

 

Hrad Bezděz byl původně staven bez zdí. Odtud název "bez zdě" - "Bezzdě" - a přesmyčkou druhého z na konec "Bezděz". Mělo se jednat o avantgardní dílo Erharda Paraléře z Arrasu, společného předka Petra Parléře a Matyáše z Arrasu, který je mj. také autorem již neexistující Postoloprtské katedrály a paleosecesního (rovněž nedochovaného) minaretu z Hluboké nad Vltavou, který byl stržen při rekonstrukci ve 13. století pro přílišnou kontroverznost.

 

Hrad bez zdí měl ten nedostatek, že stropy nechtěly držet pohromadě. A tak byly po Erhardově smrti zdi dodatečně přistavěny.

 

Rabí

 

Tento hrad se původně jmenoval Rabín podle jeho zakladatele, reformního příbramského rabína Jonáše Ješiduzelecha, který byl v roce 1057 pro předčítání tehdy zakázané Kabaly odvolán z funkce. Za naspořené peníze si tento bývalý rabín nechal vystavět luxusní hrad, který byl o dvě stě let později zničen vojsky českého krále Přemysla Otakara II. táhnoucími do Bavor, protože jim byl hradním pánem odepřen zákonný nárok na žejdlík piva (bylo to totiž během postu, kdy z ekonomických důvodů nebylo nic nedovoleného skladováno ve sklepě).

 

Vyšehrad

 

Obecně se má za to, že toto jméno se skládá ze dvou základů - "výšina" a "hrad". Ve skutečnosti však se v něm ukrývají slova tři. Původní změněný název (z původního Libušína, jehož jméno potom převzala jiná, nedaleká lokalita) totiž byl přeneseně "Hrad, ze kterého vyskočil Šemík" či "... Horymír na Šemíku", což tehdejší gramatika transponovala na "Vyskočilšemíkhrad". Pro přílišnou délku a krkolomnost se však z prvních dvou slov zachovaly pouze počáteční slabiky a zbytek byl vypuštěn.

 

Kazín

 

Pověst správně vypráví, že hrad založila Libušina starší sestra. Ta se ovšem nejmenovala Kazi. Její původní jméno bylo Babička. Jelikož ale na tento titul měla již předplaceno autorské právo Božena Němcová, ujala se při volbě jména majitelčina přezdívka vycházející z její údajné nešikovnosti.




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

18.10.2003 00:00:00dát kritice tipSkylla
Počkejte, jak LEGRACE, my už podle toho jedeme dva týdny v dějepisu!
10.07.2003 00:00:00dát kritice tipJosefk
bez va !!!!
Bez zdí, to mě dostalo :-))))
10.07.2003 00:00:00dát kritice tipMajka_z_Gurunu
:-)))) Také jsem tomu málem na začátku uvěřila
24.01.2003 00:00:00dát kritice tipSpvrivs
katu: Nikoliv STAROČESKÁ, ale STAROKRUŠNOHORSKÁ. Pepík Lojzin by ti dal... ;-)
23.01.2003 00:00:00dát kritice tipDanny
:))))) chicht chicht

bezva, Spvrie, příjemně mě přeqapuješ...

***
23.01.2003 00:00:00dát kritice tipMonty_Python
Wopi, myslíš, že by tento poučný příběh mohl mít nějakou souvislost s příjmením známé artistické rodiny? Berou sek?
23.01.2003 00:00:00dát kritice tipWopi
Určitě jo. Vidíš, tys na to kápla.
23.01.2003 00:00:00dát kritice tipkatugiro
moc pěkné, zvlášť staročeská věta "Kdzje Horymir přesljačku dokřywo klátil" :)
*
22.01.2003 00:00:00dát kritice tipPája
:-)))))))*
22.01.2003 00:00:00dát kritice tipBigGeorge
Jakožto člověk, který se obden dívá na Rabí, hrad nad obcí Rábí, musím se zastavit alespoň u tohoto, z divnovědeckého hlediska zcela mylného výkladu.
Původně se Rabí jmenovalo samozřejmě úplně jinak.
Hrabí. Podle hrabí, které se zde vyráběly. Spor se vede o to, zda hrábě dostaly jméno podle obce, či naopak. Zajímavá je ovšem historie s čárkou. Tu si přidali vesničané v době, kdy na hradě panoval jistý nejmenovaný šlechtický rod (nebudu jmenovat, nevím zda vymřel...), který proslul potomky s mimořádně nevyvinutým mužstvím. Aby se od přírody bujaří vesničané od své zdegenerované šlechty odlišili, začali říkat: " Já sem z Rabí s dlouhým!" A tak to už zůstalo....
22.01.2003 00:00:00dát kritice tipAdalim
no, ještě že jsou tam ty záchytný body, aby na to člověk nenaletěl ;-)
22.01.2003 00:00:00dát kritice tipRadost
chvíli jsem se nechal unášet... není to špatné...(drcnutí loktem :-)atd
:-))*
22.01.2003 00:00:00dát kritice tipAlbireo
Správná divnověda. Ze začátku jsem málem uvěřil :-)
*
Jenom ses zapomněl zmínit o nepominutelném vlivu Vyšehradu na genezi Vyšehradské čtyřky na sklonku 20. století.

Poznámka k Rabí. Málem to není vymyšlené. Znal jsem jistého p. Prýmu, který se prý dámám s oblibou představoval slovy "Já jsem Prýma s dlouhým tvrdým."
22.01.2003 00:00:00dát kritice tipMonty_Python
Jo, to mi připomíná jednu historku z rodiny. Jely jsme s mojí matkou do Domažlic (já a sestřenice, obě tehdy nezletilé) a kousek před Domažlicema jsem si všimla cedule s nápisem MRCHOJEDY 2 KM.
Řekla jsem tedy matce: "Mami... zajeď do Mrchojed... my se pak s Danou vrátíme domů autobusem."

*
22.01.2003 00:00:00dát kritice tipegil
*
22.01.2003 00:00:00dát kritice tipYfča
:o)*
22.01.2003 00:00:00dát kritice tipWopi
Já zase vím, jak vzniknul Beroun.
On se původně nejmenoval nijak a radní měli před sebou rozházené skrable a různě sestavovali slova, která by se na název hodila. Nepřející německá menšina se jim to však snažila kazit a písmenka jim schovávala. Starosta dostal záchvat a běhal kolem s křikem "Berou N!! Berou N!!"
Tento název se posléze vžil.

Zajímavé je, co se stalo s těmi odcizenými N. Zlotřilci je odvezli na západ a nacpali je všude, kam se dalo (aby ukázali Čechům, zač je toho Elbogen). Tak vznikl Bonn (původně Bon), Hannover a pod.


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.