Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seV prázdném sále
23. 01. 2003
1
1
1250
Autor
Reky
Tak me jen tak napadla predstava dvou lidi, zavrenych po plese v prazdnym temnym sale.
kde svíčky dávno
již shořely,
kde vzduchem vznáší
se tajemná vůně
zhaslého knotu,
sedíme u sebe,
oba dva nesmělí
a ruce hledají
společnou notu.
V setmělém sále,
na parketách zpuchřelých,
v tanci se točíme,
hudba nás pojí.
Možná se setkáme
pohledy dospělých.
A vzduchem vznáší
se otázka:
Kdo víc se bojí?
Ve smutném sále
sbírám svou odvahu,
v tvých očích přečtu
si něco jen stěží.
Úsměvy posíláš -
to asi za snahu.
A čas? ... dál běží.
1 názor
páči sa mi to, perfektne si vystihol zašlú, drevenú atmosféru starého sálu ale aj vzťahu. tip
ani nevím, jestli by se mi to líbilo víc bez vysvětlení v prologu nebo ne...
"ruce hledají / společnou notu" mi přijde poněkud umělé, líbivé, vůbec celý text trochu slabší - ale zase se mi moc líbí atmosféra, jistý vřelý dojem... :)
(něčím mi to připomnělo mé poslední dílo, ale nemůžu posoudit, jestli je to dobře, nebo špatně)