Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Hranice š.

25. 02. 2003

1487

Autor

Voda

Je to takový klišoidní, vím, ale tak ňák to ze mě muselo ven.. :-)

Jsem rozkročená

na hranici šílenství....

začíná to prsty u nohou..

každý se postupně obrací

a pak to postupuje dál

až jsem celá naruby.

TEĎ - otevřít okno

chci letět

nad nočním velkoměstem

a posmívat se každýmu

normálnímu světýlku

Chci oheň ve vlasech

chci běžet na dně moře

chci potkat všechny démony

Chci skákat z mraku na mrak

chci padat letět běžet křičet tančit

Už nikdy, nikdy se nezastavit

Stůj Nadechni se Podívej se okolo Třeba je tam něco, co by za to stálo... Jednou se budeš muset zastavit... Místo, kam si možná chtěla doběhnout bude moc daleko. Budeš se muset vracet... chvíli ještě tančit, pak už jen běžet, letět a padat. Budeš se škrábat z mraku na mrak, potkáš všechny svoje démony - ty staré známé... Až ocitneš se na dně (ne však na dně moře)... oheň Ti spálí plavé vlasy a každé normální světýlko nočního velkoměsta se Ti bude posmívat... Postavíš se na zem, zavřeš okno a zjistíš, že TEĎ... už bylo... Schoulená do klubíčka za hranicí šílenství.

Teplovodni_potrubi

22. 04. 2003

Dát tip

tak jako jsou mezi chlapama "horňáci a dolňáci", tak jsou mezi čtenáři výrazný "formalisti a obsaháři" .... já jsem obsahář a tohle je pecka

Voda

22. 04. 2003

Dát tip

Potrubí: Děkuju děkuju děkuju!!

Alan

28. 03. 2003

Dát tip

Starý dobrý Scheridan by měl radost, Carmillo. Sny jsou obrazy do duše a u tebe to platí do důsledku. Moc pěkné a osobní..to mám rád. Salve et TIP, Alan