Slzy nad řekou

Dívám se na muže, co ryboloví na Rhôně,
léta marně čeká na svou zlatou velrybu
Blázen; je zbytečné ho upozornit na chybu  
Holínky s nohama víří bahno na mělkém dně

Stojím opodál na skále nad řekou,
cítím, jak pozdním létem voda voní
Hlas říká: "Zuj si boty a skoč do ní!"
Zouvám jen své slzy, ať do ní odtekou

Střechy hausbótů bičuje svěží déšť,
tančí v rytmu jazzu, který vyťukává
Rybáře zahřívá z termosky silná káva,
teď na mrak volá: "Však se přeženeš!"

Sedím nad řekou, co se dole občas zavlní,
proč plakal jsem, to sám zeptat se bojím
Možná žalem, možná štěstím, možná obojím
Chybělas mi, vyplakal bych se Ti do dlaní

...

Rybář ze Rhôny ke mně náhle přisedá,
světýlka v očích, ač zmokle vypadá
Směje se životu, až se za břich popadá
A ve vzduchu rozpíjí se dobrá nálada