Lítost

dalsi z nich

Něžný dotek sametu a pár rychlých tahů břitvou po srdci. Ne příliš hluboko na to, aby mohly slzy zkropit vyprahlá ústa. A něžná únava tak měkký je sen jen navždy a na malou chvíli spočinout v jeho obětí. Stát v tichu bílých melodií hledět vzhůru, neboť naše dlaně sevřené v pěst kaluže krve. Prázdné oči mrtvých zrcadel a vztyčené ruce lemující cestu do pekel. Ach poslouchej, řekni mému vánku, že se písek přesypal. Proč je můj křik němý hledím skrze své dlaně prázdné. Nelze odejít nelze spát a nelze snít všude je prázdnota či snad jen slepota vyplňuje širý svět.

---