Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

POBLOUZNĚNÍ

20. 03. 2003
0
0
777
Autor
Lihomerka

Jsem z toho nějak celá zmatená, možná z lásky ztrácím vkus...

Kde jsi a proč si vlastně říkáš láska?

Sama bloudím v šeru a temnotách nenávisti

a na srdci mě pálí velká vráska.

Já toužím najít bájnou cestu slastí.

 

Už víš? Ta cesta do Tvého srdce vede,

má duše splyne s duší Tvojí.

Na opuštěný, pustý ostrov Tě mé tělo svede,

naše recese při západu slunce v jedno spojí.

 

Už vím, vím, kam chodí láska spát,

slyšela jsem o tom šeptat sedmikrásky.

Už ne, Už nemusím se sama sebe ptát,

na cestu za láskou si koupím lístky.

 

Téměř dorazila jsem do pohádkového cíle.

A lásce se už skoro dívám do očí.

Prožívám neskutečně krásné chvíle…

Prosím, pěkně prosím… ať už nikdy nezkončí!


Lihomerka
22. 03. 2003
Dát tip
hlavne kdyz se to rymuje...:o] konec koncu, co je na naivite tak spatneho?...:o]

Rowenna
21. 03. 2003
Dát tip
A taky neskutečně banální.

Lihomerka
21. 03. 2003
Dát tip
ale i tak semi to tak nejak, svym zpusobem, libi...kazdopadne diky za nazor, ktereho si vazim...

katugiro
21. 03. 2003
Dát tip
souhlasím s Narvahem, patří to do stohů naivních milostných rýmování... :)

Narvah
20. 03. 2003
Dát tip
no, lihomerko, to je docela naivni

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru