Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

TAKÉ SE PERETE SE ZRCADLEM?

21. 03. 2003
0
0
822
Autor
Lihomerka

Pro všechny po ránu zklamané tváře... :o)

        Když časně po ránu zrcadlo selže, tak si potichu říkám: „Jsem to já, opravdu já?“ Opuchlé, nateklé oči… hmmm… asi nelže, „Jsem to já?“ Tak ani nevím, proč mi mojí rozkošnou hlavinkou letí, co mě to zas popadlo, ta hrůza, „Jsem to já, nebo prázdný rám?“ Co když v něm vidím jen to, co se ve mně odráží. Co když mě každý, jak se kdekomu jen zlíbí, mě jen tak popadne a na špagátek uváže? „Jsem vůbec tak silná, jsem to vůbec já?“

A co když upadne na zem, zbude jen střepů hromada?

Co když se také tak chladem lesknu a při vysokých teplotách varu prasknu?

Snad nejsem také tak příšerně tvrdá! Přeci po mě nesklouzne všechno, jak po střípkách sklouzává štěstí! Co když také kdejaký záblesk odrážím? Řekni, a nestávám se pro druhé také často bolem? A co špína a nečistoty? Také je ze mě každý rychle umyje?Dá se na mě vůbec dívat? Nebo mě každý raději rozbije…?!

 

 

PS: „Hmmm, fuj, Ty jsi ale ošklivá. Neznám Tě, ale umyji Tě….“


Lihomerka
23. 03. 2003
Dát tip
hmm...ja uz se lekla, ze me ma nekdo trosku rad a zase ten strach z pover...;o]]

woai
22. 03. 2003
Dát tip
Rozbíjet tě nebudem! To by mohlo přece jenom třeba přinést těch sedm let neštěstí... (och, jak máme některé pověry zažité...)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru