Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jak jsem nemluvila

21. 03. 2003
8
0
2915
Autor
Kodynie

V rámci větší srozumitelnosti příběhu jsem chtěla jen podotknout že Drak=lidské svědomí nebo také spravedlivý vnitřní soudce.

 

Jak jsem nemluvila

 

Ptáte se, proč jsem v neděli večer nemluvila? Proč asi, protože jsem byla moc rozverná, tak se cítil Pavel jako zvířátko zahnané do rohu a jen mne varovně klepl přes prsty a okřikl, protože si chtěl na internetu něco nového přečíst o Linuxu. Přitom jsem vůbec nechtěla zase harašit. Jen se pochlubit, že jsem holka šikovná, když jsem mu to tam přepnula z Písmáka na jeho oblíbenou stránku úplně sama a že On si mohl jen sednout a číst si.

No to víte, okřiknutí zvenku je signál pro Draka a tak mi dával do těla. Když jsem se potom na sebe pokoušela trochu upozornit,  Pavel mne ignoroval a tak jsem utekla do kuchyně s knížkou, aby se mohl trochu v klidu a sám uklidnit. Já si četla a pak se mi po něm začalo strašně stýskat, ale netroufla jsem si za ním  jít, protože mne měl Drak pořád v prackách a tak jsem tam jen tak seděla a čekala, jestli si mne přijde Pavel do kuchyně sám vyzvednout.

Samozřejmě, že nepřišel, protože nevěděl, že by vůbec měl. Z posledních sil jsem se svezla na zem, protože jsem už neměla sílu sedět ani na židli a pak smutně seděla na zemi. Knížku odhodila v dál. Rozbrečela se a následovalo roztrhání pár krabic do sběru (z přemíry přebytečné energie). On to vše slyšel, ale nepřišel se na mne podívat, říkal si: "Sama se v kuchyni vyřádí a pak bude klid."

Přitom by mi stačilo, kdyby mne na malou chvilku pevně přitiskl do svého náručí a chvilku tiše houpal. Já bych se mnohem rychleji uklidnila a i když bych i nadále nemluvila, neshromažďovaly by se kolem mne mé psychokinetické síly a nebyl by vzduch tak moc nasycený elektřinou. Protože zničením nepotřebných krabic to neskončilo.

Jen jsem se tím trochu pochlapila a vrátila se k němu do pokoje čelit případným dalším jeho kritikám vůči mé osobě. On už byl klidný, na internetu si užil, v klidu se povaloval na posteli. Počítač byl volný a tak jsem si k němu sedla, že budu pracovat a práce mne snad dostatečně uklidní, neměla jsem sílu si k Pavlovi přilehnout a tiše vedle něj odpočívat (ostatně nikdo mne tam ani nepozval a tak jsem si netroufala ho rušit).

Demonstrativně jsem pracovala a nemluvila s ním. On po chvíli chtěl navázat konverzaci (toho si moc vážím, protože není moc zvyklý hlasitě komunikovat). Když se nedočkal odpovědí, začal hádat, co se vlastně děje. Nejdřív povídá, že nemusím být na něj našňupnutá, že se tak moc nestalo, že byl jen už z toho mého věčného žvatlání nervózní a tak chtěl mít chvilku klid.

Žádná odpověď z mé strany, jen krátké zavrtění hlavou a dál demonstrativní ťukání do klávesnice počítače. Při tom mi chvílemi padala hlava přepadená mikrospánkem, jak jsem byla už unavená z řádění Draka, ale neměla jsem odvahu si odpočinout. Mezitím Pavel na chvilku odběhl do kuchyně, uklohnit si něco k snědku. Když mne míjel, pomyslel si, že vypadám jako parní kotel deset vteřin před výbuchem. Jak odešel vedle, tak vypuklo malé peklíčko, kamínky padaly a tužky pořádaly letecký den. Když se vrátil, jen ticho se zase odráželo od stěn. Pavel tedy přesedl ke mně blíž a začal mne hladit a uklidňovat, že už na sebe nikdy nebudeme zlí.

 V té blízkosti si všiml, že jsem strašně vystrašená a že jsem vyčerpaná a že se mi začínají kutálet po tvářích slzy jako hrachy. Trošku zmateně na to chvíli koukal a pak prohlásil: "Ty se tu trápíš, viď?" Nezbylo než přikývnout, že konečně trefil hřebíček na hlavičku. Přivinul mne do náruče a pohoupal mou zmučenou hlavičku a řekl: "Pojď si lehnout a odpočívat." Ukazovala jsem, že musím pracovat. "Nech to tak být, uděláš to jindy. Pojď, budu tě ohřívat a ty budeš odpočívat." řekl mi.

Neodolala jsem takové krásné výzvě a konečně jsem si dovolila jít si s ním odpočinout.  Pak se blížil čas spánku a tak nekompromisně prohlásil, že půjdeme dnes dříve spát, abychom druhý den byli svěží do práce. Tím ale práce Draka ještě neskončila a já se šla před spaním trochu ošpláchat do vany. Napustila jsem si vodu, i když jsem se původně chtěla jen osprchovat.

V klidu ležím ve vaně a najednou nahromaděná energie musí z těla ven. Začala lítat voda až do stropu, protože jsem máchala rukama ukrutnou rychlostí na všechny strany a čeřila jejich pohyby vodu, přitom jsem začala klouby na rukou třískat do vany, aby mne to co nejvíce bolelo. Musela jsem se potrestat za to, že jsem svého milovaného človíčka zahnala do rohu, aby se musel začít bránit a prskat.

Voda stříkala, klouby mne začaly příšerně bolet, ale přebytečná energie mi nedovolovala s touto činností přestat. Pavel se nepřišel podívat, co tam vyvádím a případně mne okřiknout, že moc řádím. Říkal si, Rarášek si hraje, musí se holka trochu vyblbnout. Nepoznal řádění Draka, protože s ním nemá ještě skoro žádné zkušenosti. Jinak by přišel Draka určitě okřiknout, aby už mne nechal na pokoji, protože se ve skutečnosti nic tak hrozného nestalo, abych na sebe musela být tak nemilosrdně našňupnutá.

Konečně jsem se unavila a zbyl tam v napůl vycákané vaně opuštěný Pejsek, který začal kňučet. To byl pro Pavla signál, že ho potřebuji a hned se přiběhl zeptat, co chci. Ta vodní spoušť, která se jeho očím naskytla po otevření dveří koupelny, ho na chvíli přibila k zemi na místě, kde stál. Přesto ho dojal opuštěný nevinný Pejsek, který bez hnutí ležel ve vaně a jen žalostně kňučel a čekal tam na Něho.

Pejsek chtěl vyndat z vany, protože už to nebylo v jeho silách sám vylézt, osušit se, obléct si košili a vlézt si do postele a spát. Pavel se jen na mne podíval svým chápajícím pohledem a že mi hned pomůže. Přes tu vodu se ke mne ale nemohl hned dostat a tak nejdřív trpělivě poklekl na zem a bez zbytečných slov po mně tu spoušť vytřel. Jen prohlásil, že je štěstí, že bydlíme v přízemí, jinak by ze mne měli sousedé moc velkou radost.

Pak už mu nic nebránilo, aby Pejskovi mohl pomoci ven z vany a uložit mne do mé postele, kde se ke mně znovu přitulil a my mohli ve vzájemném objetí tiše usnout a spát až do druhého dne, kdy Hanýžka už mohla mluvit a osvětlit mu proběhlé události nedělního večera.


Kodynie
19. 12. 2005
Dát tip
Je málo čtenářů, kteří se nad příběhem zamyslí a zároveň pochopí jaké poseství do něj bylo skutečně autorem vloženo. Děkuji. :-)

Vihar
01. 12. 2005
Dát tip
Výtečný nápad s Drakem jakožto niterným plamínkem svědomí. Dílo hotové do předmaturitních čítanek pro mladé páry. T a děkuju Musíš být úžasná žena, protože chápeš sebe sama, a jsi velmi vstřícná a snaživá nalézt ta nej řešení pro oba. A nyní se pokusím pochopit ženskou duši... jdu si nechat píchnout koňskou dávku ženských hormonů :o) avi skoropannám

johanne
21. 10. 2004
Dát tip
tohle je parádní:) četla jsem to už někdy dřív, kdy jsem ještě ani nebyla zaregistrovaná v Písmáku a teď jsem se k tomu vrátila... a je to pořád úžasný :D *

Drago
09. 05. 2003
Dát tip
Hani, je to zajímavé... sám někdy něco takovýho znám, ale né tak silný... můžu Ti jen držet palečky aby jsi to dobře zvládala a nebála se draků... :o) 4/5+T

Kodynie
09. 05. 2003
Dát tip
Můj Drak mi občas dává skutečně do těla, díky za podporu, jsi moc hodný.

Drago
09. 05. 2003
Dát tip
nemáš zač... :o)

Kodynie
25. 03. 2003
Dát tip
Jiříku, díky za pochvalu, co se do délky textu týče, tak tohle dílko je trochu vyjímkou a i nadále zůstanu spíše u svých miniatur. Větší změna je spíše v tom, že jsem se obrátila od snů ke skutečnému životu, konečně mne začal taky inspirovat.

JASAN
24. 03. 2003
Dát tip
Je to všechno o tvých pocitech a ani trochu o Pavlovejch. Ty seš teda dáreček.

Kodynie
24. 03. 2003
Dát tip
Ty jsi chytrej, nemůžu přece popisovat, co jsem neprožila a do hlavy mu nevidím, takže slyším jen to, co mi osobně řekne nahlas.

j_i_r_i_k
24. 03. 2003
Dát tip
Wiki: Jak která žena, znám pár takových, co se s výše uvedeným úslovím plně ztotožňují... Ostatně to není nic hanlivého, protože vás to opravdu činí přitažlivějšími - kdybychom vás mohli prokouknout, byly byste něco jak počítače či laciný auta, něco, co se dá rozebrat a zas složit levou zadní... Kodynie: Wow, docela změna co se délky textu týče, nicméně jsem to přečetl jedním dechem, přiznávám... A líbí...

Wiki
23. 03. 2003
Dát tip
moc hezky se to četlo.......* ha,katugiro¨, žena ví , co chce , to jen chlapi to nechápou :-)

Kodynie
23. 03. 2003
Dát tip
Katugiro, z těch Tvých hlášek by se člověk občas rozbrečel, jak posouváš smysl příběhu do jiné roviny než bys měl. Není to sonda o tom, co žena chce, ale jen o prostém nedorozumění v mezilidské komunikaci.

katugiro
22. 03. 2003
Dát tip
jeden z názorných dokladů toho, že "žena neví, co chce, ale nepřestane, dokud to nedostane"... :)

Kodynie
21. 03. 2003
Dát tip
Já vím, pro srozumitelnost příběhu tam bylo nutné pár takových přebytečných slov ponechat.

Seregil
21. 03. 2003
Dát tip
Hodně zajímavé vyprávění...... takové zvláštní svou osobitostí... nebo spíš tvou... moc se mi líbila....tip a avi

Wopi
21. 03. 2003
Dát tip
zajímavé, milé

Kodynie
21. 03. 2003
Dát tip
Díky za přečtení i za to, že Vás mé dílo potěšilo a líbilo se Vám.

Rowenna
21. 03. 2003
Dát tip
Drak taky může být hysterie. :-))) Ale dílko je opravdu svěží, milé, a kdysi dávno jsem tyhle pocity taky prožívala, drak, opuštěný pejsek atd. , jenom jsem to nedokázala tak hezky popsat.

nin
21. 03. 2003
Dát tip
Ha, v některých částech jsem poznávala svý chování :-) akorát mi vadilo to "svými" klouby, do "mé" postele, "svým" pohledem... čí by asi byly ty klouby atd. to je takovej zlozvyk z angliny...

Kodynie
21. 03. 2003
Dát tip
Fuj, jak to o mém Drakovi mluvíš, kdyby Tě slyšel, tak se urazí a sežehne Tě na popel. Ještě že neumí číst a já mu to na Tebe neprozradím. Unikla jsi o vlásek jisté smrti. Drak také rovná se spravedlivý soudce. Jinak díky za slova uznání, potěšily.

Kodynie
21. 03. 2003
Dát tip
NIn. Přiznávám, že jsem to někde s přívlastky trochu přehnala. Čí je to zlozvyk z angličtiny? Tvůj nebo můj?Já totiž anglickým jazykem vůbec nevládnu, jsem totální cizojazyčný analfabet.

Cirilla
21. 03. 2003
Dát tip
Meine Hund heist Drak :o) milé**

Kodynie
21. 03. 2003
Dát tip
Tak a teď jsem v pytli, protože nevím, jestli jsem poslala od mé odpovědi pro Nin avízo nebo ne. Jestli ne, tak tak činím teď.

nin
21. 03. 2003
Dát tip
No v angličtině se to bez těchhle přivlastňovacích zájmen neobejde, ale v češtině je to chyba... Jinak líbilooooooooooooo

Kodynie
21. 03. 2003
Dát tip
CIrilla: analfabet se pokusí překlad - Můj pes je Drak. Je to tak správně? Díky.

Kodynie
21. 03. 2003
Dát tip
Nin: Mám to, jestli jsem poslední dobou nečetla moc mizerných překladů anglických knih a tak mi to ani nepříjde, že sem tam není třeba dávat přívlastek.

Kodynie
21. 03. 2003
Dát tip
Už zase nevím, jestli jsem poslala nin avízo. Tak znova.

nin
21. 03. 2003
Dát tip
to nejni přívlastek, to je přivlastňovací zájmeno¨ myslim, žes řikala někde knihovničíš, to jsem taky dloooouho dělala, to pak člověk čte šílený kvanta věcí a nakazí se, znám to :)

Cirilla
21. 03. 2003
Dát tip
přesně tak. (teda doslovně je to něco jeko že moje psisko se jmenuje Drak. :) Já díky za pěkné počtení

Kodynie
21. 03. 2003
Dát tip
Nin: Samozřejmě že knihovničím, bude to asi profesionální deformace. Přívlastek je pro mne totéž co přivlastňovací zájmeno, já to moc nerozlišuji. Cirilla: Analfabet děkuje za ohodnocení jeho překladatelských kvalit. Není zač děkovat, autor je tu především pro své čtenáře a jejich potěšení. Všem: Teď si tu všichni dejte nohu za krk, protože autor právě odchází domů si zaslouženě odpočinout a o víkendu se na Písmákovi mihne jen chvílema.

nin
21. 03. 2003
Dát tip
autorovi přejeme hezkého víkundu a ať moc nenacáká :-)) (fakt jsem se v tom hrozně moc poznávala)

Seregil
21. 03. 2003
Dát tip
A na závěr si myslím, že si to zaslouží klub.... :-)

Humble
21. 03. 2003
Dát tip
...vyčerpaná...pak zas přebytečná energie...pak zas nebylo v silách... Asi vám holky nikdy nebudu rozumět. :)

Smykač
21. 03. 2003
Dát tip
:o)Taky rozmary vašich nálad nechápu, ale bez nich byste nebyly tak přitažlivé. Textík je zajímavý a držel mou pozornost až do konce. Nebýt těch již zmiňovaných stylistických nedostatků, s tipem bych neváhal. Takto jen pochvala;o)

Kodynie
21. 03. 2003
Dát tip
Nin: Autor si o víkendu užije a cákat asi nebude, protože podobnou činnost provádí jednou za sto let, když mu dojde trpělivost. Seregil: Tak zase klub. Původně jsem se chtěla zeptat, proč Klub opuštěných srdcí, ale vzápětí mne osvítil Duch svatý a já pochopila. Díky. Humble + Smykač: Nepokoušejte se pochopit ženskou duši, jinak z toho zblbnete. I v totálně vyčerpané ženě dřímá ještě vysoký energetický potenciál, který z ní za určitých okolností vybublá nebo taky ne. Všem: Tak jsem si vzala k srdci mně zde vytýkané stylistické nedostatky a pokusila se je co nejvíce odstranit, tam kde přece jen zbylo nějaké nadbytečné slovo, tak tam bylo ponecháno záměrně v zájmu dobré čitelnosti a sruzumitelnosti příběhu nebo zdůraznění vlastností. Pro ty, co tohle dílko statečně znova celé přečtou (aby se přesvědčili, jestli jsem stylisticky beznadějný případ nebo ne), tam jako bonus najdou motiv leteckého dnu, na který jsem původně zapomněla.

Humble
21. 03. 2003
Dát tip
Jo, čte se to líp :o))

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení

© Dobrý spolek

Nahoru