Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSylfaen II
10. 04. 2003
16
0
2062
Autor
Mathew
Drahý bratříčku
opři si dlaně
zmožené kopáním stříbra
o moje horké čelo
odpusť mi že jsem nepřišel
náš přístav se ztrácel v mlhách
můj sen se krátil a já jsem čekal
kdy zahlédnu
tvoje zelené oči
které si vypůjčily barvu
z té nejsevernější důlní šachty
ukryté pod rameny stromů
které jsou tak barevné
že se jim obdivují
všichni včetně našich nepřátel
všichni včetně mojí smrti
která ukrytá v podzemí – září !
Morbid_Pimple
07. 08. 2003
poetické...nejednoznačné...samo pro sebe, tedy jen trochu pro mně. nejhezčí bylo to s tím bratříčkem
tohle je moje nejoblíbenější báseň - a jako na potvoru má nejmíň kritik :)