Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

bez názvu II.

12. 04. 2003
1
0
1077

bla,bla,bla

 

Chtěla bys brát z mého já,

máš pohled šelmy po kořisti toužící, hladové.

Chtěla bys brát z mého já,

výkřik do prázdna a potom smích.

 

Vem kolik jen uneseš z místa jenž obsahu pozbývá.

Naber číší čas a holými dlaněmi zastav řeku.

Bosýma nohama v kalužích cákej, kapky její házej jak o zeď hrách.

 

Chtěla bys brát z mého já, ukrást sny, démanty noci.

V lukách, kde květin neroste, květů nenatrháš.

Křičíš do skal, tvůj hlas odráží se,

ozvěna zní: marnost, marnost, marnost .........


Amanda
22. 01. 2005
Dát tip
Zvlastni sila zvlast z tech poslednich radku... jako kdyz zakricis uprostred skal a nechas ostre dopadnout ozvenu tveho hlasu a roztristit i posledni zbytky tonu... o chladny kamen, protroze vis ze na tvem osudu to nic nezmeni :-))) ... za ty asociace !***

.....:) skalní město v ádru nebo v prachovkách :) a dybys viděla to nebe....

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru