Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Holokaust II.

13. 04. 2003
0
0
1426

 

Za nocí, kdy zmlknou hrdla ptačí, zvony zazní ve věži kostela a mráz probarví každý jejich zvuk.

Nepochopitelné děje, činy a řeči, vnuknutí do mysli zrádných myšlenek.

Zasadíš růži, trny vykvetou v plné kráse.

Co duši Země podobá se ?

Vítr rozechvěl ti rty, jakoby v křečích chtěly zpívat.

Hlína se sype na tvůj obličej, pohřbívá život tvůj a ty na troskách strachu postavíš nový svět.

...

Vidím teď stáda krkavců kroužit nad koncentračními tábory našich duší.

Ta chvíle bude poslední, žnou do tmy plameny spaloven.

„ Na mě si nic nevezmete “ křičel jsem a smál se jejich žáru.

 

... popel v zápětí rozfoukal vítr mizející v kouři.


Amanda
22. 01. 2005
Dát tip
Dobre atmosfericke...ta ruze je tam trochu predvidatelna ale to neni vytka... mozna ta posledni veta je tam trosku na vic...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru