Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Na střeše

13. 04. 2003
17
0
6723
Autor
Kandelabr

Přemluvit dědu aby se mnou vylezl na střechu bylo skoro nemožné. Vyslechl jsem si toho hromadu od Co je to za nápady, přes To se nesmí až po Na to už jsem moc starý, ale nakonec kývnul a já byl rád, protože byl krásný jarní den, kdy slunce svítí a příroda se probouzí a ze střechy je vidět docela daleko. Natáhl jsem si svůj dlouhý černý svetr (protože přece jen ještě slušně foukalo) a počkal jsem, až si děda pečlivě pozapíná knoflíky na svém šedém. Vzal jsem pod paži dvě skládací dřevěné stoličky a vyrazili jsme do schodů a já s mírnými obavami poslouchal ty těžké kroky a namáhavý dech za svými zády. A pak už jsme stáli u žebříku na střechu, tak jsem položil ty židličky a rychle po něm vyšplhal (trochu studil a černá barva se z něho na mnoha místech odlupovala), abych otevřel poklop na střechu. Zavrzal a zaskřípěl, prevít, nechtělo se mu, ale nakonec si dal říct a povolil a objevila se modrá obloha s bílými mraky a já radostně zahulákal dolů. Pak jsem slezl a navlíkl si ty skládací židle na rameno a vyšplhal nahoru, kde jsem je rozložil a mrknul na dědu, že je řada na něm. Zvládl to skvěle, ani tu ruku jsem mu podávat nemusel, ale chtěl jsem a on se kvůli tomu na mě nezlobil. A tak jsme seděli na naší panelákové střeše a dívali se do krajiny, na ty kopce a města a vesničky v dálce a ukazovali na poletující ptáky a stromy klátící se ve větru a bavili se o knížkách a o Shakespearovi a nakousli jsme i filozofii (jen zlehka) a dohodli se, co bych si měl přečíst. Pak taky o tom, jak psával kdysi básničky a já ho přemlouval ať mi je ukáže a co moje psaní, jestli je dobré a co na to říká. A pak jasně že přišlo na školu a co teda bude dál a co po škole a co slečny, jak to vypadá a znáte to. A tak jsme povídali a já poslouchal, usmíval se a mžoural do toho hřejivého nehřejivého sluníčka, vlasy mi vlály ve větru a bylo mi skvěle. Po půl hodince (začalo být už zima) jsem vstal, sklapl obě židle, hodil si je na rameno a slezl dolů. Děda je už mnoho let mrtvý.


Nicollette
23. 01. 2005
Dát tip
ale tahle je moje nejoblíbenější :-)

Zvěruška
07. 05. 2004
Dát tip
vlastní zkušenost?Moc hezké a přitom tak jednoduché :-)

Katčenka
29. 04. 2003
Dát tip
Kdyz jsem si tve dilko cetla,usmivala sem se pri predstave toho vseho...toho povidani a tak...muj deda zemrel pred 2 lety...Je mi z toho smutno jeste ted.kazdopadne,mam take takove nutkani predstavit si ho a povidat si s nim...Pomaha to...on mi pomaha...stale,i kdyz je uz mrtvy...Davam ti tip-za to,ze jsi ozivil me vzpominky.

Andulka
25. 04. 2003
Dát tip
Me se to libilo. Fakt je, ze kdyz nekdo neni uz mezi zivymi, porad si s nima muzeme krasne povidat a tesit se z jejich blizkosti. Jeden si s tebou uziva krasnyho pohledu ze strechy, a hrejive pritomnosti dedy.....a konec je jak tresinka na dortu! T*

Rena
20. 04. 2003
Dát tip
Sorry, ale tohle jsem četla v jednom hororu.

S_ccorpio
20. 04. 2003
Dát tip
Nuda

Josefk
18. 04. 2003
Dát tip
skvělé! no, takovýho vnuka bych si dal říct! jinak viz Jasan

Carrie
15. 04. 2003
Dát tip
mně se to líbí, tip

JASAN
15. 04. 2003
Dát tip
Pobyt na střeše ja popsaný parádně. Ale ta poslední věta mi připadá trochu násilná. Nemyslím, že to muselo mít silnou pointu stůj co stůj.

Kodynie
15. 04. 2003
Dát tip
Jasan: Ty nevíš, že se Kandyho povídky hemží obrazy smrti? A tak mne u něj tento konec nepřipadal divný ani zbytečně silný. Už jsem si na to u něj zvykla. Spíš by mne překvapilo, kdyby tohle celý bylo jen obyčejná momentka z obyčejného a běžného života.

myrinda
14. 04. 2003
Dát tip
super! tiiip

Cirilla
14. 04. 2003
Dát tip
Jéje, Kandelábr se nám rozepsal. Ale hustěm, teda... Přímou řeč bych tam dala, asi. ***

alina
14. 04. 2003
Dát tip
jo, teď když koukám, co píše hubert - taky mě to během čtení napadlo - že mě tam ty závorky ruší !!!

Nicollette
14. 04. 2003
Dát tip
mě se tam ty závorky líbí....ale jinak,docela v pohodě....dobrej nápad...hezkej popis....tip

StvN
14. 04. 2003
Dát tip
- ty závorky jsou moc účelový, na efekt, řekl bych - je to starý dobrý téma - zamrzelo mě, žes to tak nevkusně utnul

tanganika
14. 04. 2003
Dát tip
*

Miki
14. 04. 2003
Dát tip
Fakt dobrý, jen se přidám k StvN. Ten konec ...hmmm..

Líbí se mi to, škoda, že já neumim se svým dědečkem mluvit, asi by to bylo fajn...*

Kodynie
14. 04. 2003
Dát tip
Mně se to líbí od začátku do konce i se závorkami (ty jsem tam musela po přečtení hledat, protože mne vůbec nerušily a jaksi mi tam patřily, jako pár slov mimochodem) a i s rychlým koncem souhlasím. V nejlepším přestat, to je umění. Delší už to být nutně nemuselo. Krásná momentka. Taky mne fascunuje pohled na okolí ze střech domů.

ille
14. 04. 2003
Dát tip
dyť jo*

Fionka
14. 04. 2003
Dát tip
Jo, na konce máš opravdu talent. Vlastně se nedivím, že píšeš tak krátké povídky, u těch tvých vždycky záleží hlavně na tom konci, a tenhle opravdu byl! Dostalo mě to. Moc pěkný. tip

Tohle si prostě zaslouží tip!!! Nebojíš se na střeše??? Já jsem metr nad zemí a už hulákám :-) Ale to nic, mám babičku, skvělou asi jako ty svého dědu, kterého jsi popisoval. A vzpomínky se doufám nezapomínají...

alina
13. 04. 2003
Dát tip
Kande!!! ........ za tohle máš u mě velkou pusu na čelíčko! :o)*

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru