Snové vize

Na dobrou noc..

Po stříbrných měsíčních paprscích, jako po schodech, schází se na zem bytosti.
Stříbrné a zlaté, plné snů.
Snítka čarovného bejlí snaší se v obloučcích k zemi.
Opojná vůně stoupá do hlavy a dál ku hvězdám..
Všichni společně stojíme na těch schodech.
Každý kráčí sám.
Samotem ve společnosti lidí.
Samotný se srdecem Země.
Sny jsou lákavé a daleké.
Vždy z dosahu rukou a pátravých pohledů.
Tam za hvězdami, zkryté v temnotě, je víc.
Sny jsou pouhým odleskem ono skrytého tajemství.
Narně natahuješ ruce a vzdycháš, přichází to samo jednou za čas.
Proč pátrat po tom co už víš?
Stačí jen pochopit.
Sny a hvězdy mlčí, měsíc říká vše ve svém světle, v dotecích, pohybech. 
Čarovně postříbřené sny sestupují.
Přijmi je a přeji si nesplnitelné.
Možná se to i vyplní.
Možná..

---