Chyť mne, když to dokážeš.

Po Road to perdition přišel do našich kin další skvělý film, který by byl zdařilou tragikomedií s dobrým koncem, kdyby nebyl napsán životem a příběh nemapoval osudy

skutečných postav. Film „Chyť mě, když to dokážeš“ (Catch me if you can), je autobiografickým příběhem jednoho z nejnadanějších podvodníků šedesátých let minulého století.

    Na motivy knihy Franka W. Abagnala napsal scénář Jeff Nathanson, hudbu složil John Williams  a ve společné produkci s Walterem F. Parkerem  ho natočil režisér  Steven Spielberg. Obrazovou stránku filmu podpořil vynikající kamerou Janusz Kaminski. Shodou okolností i v tomto výborném filmu hraje jednu z hlavních rolí Tom Hanks, který, stejně jako v Road to perdition vytváří svou roli ( tentokrát nikoliv gangstera, ale agenta FBI Carla Hauratthyho) s důrazem na zcela civilní projev, a jako rovnocenný partner sekunduje hlavní postavě příběhu Franku W. Abagnalovi v podání Leonarda DiCapria. Neméně zdařile se ujali svých postav příběhu Christopher Walken a Martin Sheen ve vedlejších rolích. Ale jak říkal Stanislavskij, a před ním a po něm mnoho jiných – Není malých rolí, jsou jen malí a velcí herci. A Walken se Sheenem patří rozhodně mezi ty velké.

    Frank W. Abagnal se po rozvodu svých rodičů rozhodl jít vlastní, byť trochu bizarní cestou. Ve svých šestnácti letech se zařadil mezi nejhledanější zločince Spojených států a svým nadáním oklamat  téměř kohokoliv zaměstnával desítky policistů. V následujících letech už po něm pátrala policie mnoha států světa. Vžíval se do rolí lékaře, právníka, pilota a dalších tak přesvědčivě, že spolu s „povoláním“ padělatele šeků přišel k solidnímu majetku. Ale měl stále za sebou vytrvalého pronásledovatele v osobě agenta FBI Carla Hauratthyho, pro kterého dopadnout tak mazaného protivníka bylo otázkou osobní prestiže. Nakonec „spadla klec“ a dvanáctiletý trest vězení se zvýšenou ostrahou byl završením snahy justice skončit Abagnalovu slibnou kariéru.

     Že je nakonec všechno jinak a lidé s nadáním najdou vždy uplatnění, se můžete přesvědčit sami, pokud Vás nepřízeň počasí, nebo pouhá zvědavost vyžene do kina. Věnovat dvě hodiny svého života sledování filmu „ Chyť mě, když to dokážeš“ není rozhodně ztraceným časem, alespoň  já to za ztracený čas nepovažoval. Přeji Vám

příjemný zážitek.

                                            text:  Dash707