Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Těžká zkouška

03. 05. 2003
16
3
3644
Autor
Áda116

Proč nebýt optimistou?

Podívala jsem se mu do očí, uhnul. Hraji tuto hru ráda. Co jiného dělat na nádraží, když čekám na vlak? Vždycky se tu najde dost lidí. Stačí se odvážně podívat do očí a neuhnout pohledem. Nesetkala jsem se s nikým, kdo vydržel déle nežli já. Začíná to být nuda  a vlak nejede. Dojíždím takhle ze školy každý den, ale většinou se mnou jezdí má jediná opravdová kámoška Klára. Teď bohužel lítá někde po doktorech.

Vlak je tady a já nasednu do každodenního blázince. Jsem v kupé ještě s dvěma děduly, řeší včerejší fotbal. A dvě babky vedle mě studují kde je levnější mouka. Otráveně se zvednu a jdu do chodbičky. Mít tu cigarety, tak si jednu dám, ale snažím se nekouřit. Konečně jsem ve svém rodném městě, cestou pozdravím pár známých-většinou bývalí spolužáci.

Doma se potkám s Lukym-Mé o něco málo starší dvojče. „Ségra nevíš kde mám tu modrou bundu?“ „Snažíš se snad sbalit nějakou nevinnou dívku, která ještě neví co jsi zač?“ „Neblbni pospíchám!“ Slyším a pokrčím rameny. „Hm, tak díky za pomoc.“ Zaslechla jsem za sebou ironickou odpověď.

Otevřu ledničku a než stihnu vybrat co zkonzumuji zazvoní mobil. Na displeji telefonu vyloveného z baťohu vidím Klára. „Ahoj Kláro.“ „Čao, tak si představ, že již našli něco na tu moji vyrážku. Prý je to úplně skvělý.“ „Tak to ti moc přeji.“ Zní moje odpověď. Klára spustí další vodopád slov: „No ten doktor říkal, že je .....“ Najednou zaslechnu výkřik Kláry a nějakou ránu. Pak už jen tůtá telefon. Zkouším volat znovu, ale nic. CO TEĎ?

Bezradně stojím a moje fantazie začala pracovat na plné obrátky. Třeba jí upadl mobil a rozbil se. Někdo jí ho vtrhl z ruky-ne to by tam nebyla ta rána. Tak proboha co? Procházím bytem a přemýšlím co dělat. Zavolám k ní domů. Bohužel domu ještě nepřišla, ale její matka mě ujistila, že Kláře řekne ať mi zavolá.

Zvoní telefon a já se k němu nedočkavě rozběhnu: „Prosím?“ „Ahoj Alexo.“ Slyším hlas Klářiny matky přerývaný vzlyky a zneklidním. „Volali mi z nemocnice a Klárka...Porazilo ji auto. „Nééé.“ Vykřiknu a upustím telefonní sluchátko. Chvíli strnule stojím, ale pak se částečně vzpamatuju ze šoku.  „Co je jí?“ „Má...“ Dál se nic nedozvím. Klářina matka popustila své city. Proto z ní ztěží dostanu v jaké nemocnici leží.

Chvíli sedím na pohovce a přemýšlím co se mohlo stát. To přece není pravda, Klára? Ne. Po chvíli se odvážím zavolat do nemocnice. Tuším zlé zprávy. Klára má prý vnitřní krvácení a je v bezvědomí. Dávají jí jen malou šanci...

Ležím na posteli a brečím. Někdo vejde, je to brácha. Všechno už jistě ví, tak proč sem sakra leze? „Vypadni.“ Procedím mezi vzlyky. „Zkus se vypovídat uleví se ti.“ Podá mi bratr odpověď a mě to zarazí. „Fakt věř mi, chci ti pomoct.“ Nevěřím vlastním očím, tedy uším. „Proč.“ „Přeci jen jsi moje sestra.“ Řeknu si co můžu ztratit. Vlastně mám strašnou chuť to někomu říct, i když nahlas to nepřiznám. „Tak jo.“ Vyjde z mých úst a začnu popisovat své pocity.

Ráno opět volám do nemocnice. Jsem již trochu klidnější, ten včerejší rozhovor mě s Lukym neuvěřitelně sblížil. „Prosím?“ Slyším ve sluchátku. „Chci se zeptat na stav Kláry Novotný.“ Odpovím roztřeseným hlasem a můj klid se začíná vytrácet. Je stabilizována, ale stále v bezvědomí. „Děkuji.“ Odpovím a neuvěřitelně se mi uleví.

Skláním se nad nehybným Klářiným tělem a přemýšlím, čím vším pro mě je. Myslím na ni velmi usilovně. „Prosím Kláro musíš přežít.“ Nevěřím, pootevřela oči! Ne já nevěřím, ona to dokázala, zas bude v pořádku. Plna štěstí volám lékaře.

Jedna jediná nehoda a změnila cosi v mém životě. Sblížila jsem se s Lukym. Stala jsem se silnější, než jsem byla a hlavně jsem si uvědomila cenu přátelství. Zašeptám: „Díky Kláro!“ A setřu slzu.

 


3 názory

Semille
21. 05. 2009
Dát tip
Stále pěkné, však máš i lepší..

Nápady máš a styl se dá vybrousit. Zkus požádat o obsáhlejší kritiku.

Pan Bukkake
27. 05. 2007
Dát tip
No, rozhodně se s tím teda nemažeš :-), což je na jednu stranu dobře, je to živé, neztrácí to drajv, nicméně, jak už tu někteří uvedli, zase na druhou stranu je to až příliš jednoduché a ten styl není úplně v pohodě (i když je možná pravda, že se tam ta neurovnanost a kostrbatost jistým způsobem hodí :-)).

Mvek
20. 11. 2005
Dát tip
Mám takový pocit, že jsi to napsala taky na jeden zátah, ale už se ti k tomu moc nechtělo vracet, abys to vypilovala. Myslím tím, že šlo náhlé políbení múzou... Taky to znám a mám s tím problémy:-). A začátků nebo nedotažených textů mám hodně. Bohužel jen málo těch dokončených, o kterých zase brzy začínám pochybovat... Ale abych nemluvil o sobě... Chci říct, že mě to zaujalo (tip), ale souhalsím, že chybičky (spíš stylistické a třeba ta čárka) se tam najdou. Chtělo by se na to opravdu znovu podívat a opravit (vždyť tady jde přece editovat). Ale rozhodně to nedělej násilím. Spíš až někdy budeš mít víc chuť.

Vitex
30. 06. 2005
Dát tip
to je ale pointa, panečku...

Alojs
10. 05. 2005
Dát tip
jak píše StvN občas to kulhá, a to dost (pravopisné chybky a stylistické rovněž)... ale v rámci celku... přeposlední odstavec je takový rychlý a snaží se co nejrychleji vše utnout. Poslední věta je naopak smutná a přes svou krátkost naprosto výstižná. Není to špatné :-) Jen mě zaráží, že člověk, který vede Klub čítačů povídek, má na kontě jen dva kusy :-)

Áda116
10. 05. 2005
Dát tip
Mám více kusů, ale nepublikuji je... myslím, že je tu mnohem více autorů, kteří píši lepší povídky, než já.....

Alojs
10. 05. 2005
Dát tip
vždycky bude někdo lepší... ale nikdy nebude nikdo nejlepší. (sakra... to je dobrej citát! to mě teď napadlo :-))

Áda116
10. 05. 2005
Dát tip
Povedl se ti :)))

evalota47
02. 05. 2005
Dát tip
Líbilo se mi to,ale myslím,že jsi až moc spisovná - teda hlavně v přímé řeči,ale jinak se mi to líbilo,vždycky jsem radši když to dobře dopadne,mám hrozné problémy své hrdiny umrtvovat -***

Solitary
17. 12. 2004
Dát tip
Je to psaný dobře, ale ne tak, aby se dalo mluvit o takovémhle všedním tématu. Děj by měl být propracován hlouběji - tohle sice osloví, ale k zamyšlení nepřinutí. Zkus to podat zajímavějc - ono totiž - jak jsem zjistila - se formou dá zachránit obsah a naopak. Neumím si ale představit, jak by vypadalo, kdyby se podařilo obojé. Ale to už jsem se moc rozkecala - vím, jak je to těžký. měj se :)

Solitary
17. 12. 2004
Dát tip
oprava: obojí (né obojé :)

wazzup
28. 10. 2004
Dát tip
nelíbí se styl, jakým je to napsaný. Jo a pokud vím, informace o stavu se dávají jen rodinným příšlušníkům, ne všem, co si tam zavolají, ne? Čao, tak si představ, že již našli něco na tu moji vyrážku. Prý je to úplně skvělý.“ „Tak to ti moc přeji.“ Zní moje odpověď. to mi teda zní dost kostrbatě... je tam těch kostrabatých míst víc... abych byla zcela upřímná, nechytlo mě to.promiň

rady1
13. 09. 2004
Dát tip
Námět se mi líbil, styl by chtěl ještě trochu víc promakat.

Áda116
30. 04. 2004
Dát tip
Milan, Machal: Je to fikce..... Milan: snažila jsme se napsat něco optimistickéhi... Milan, Machal: Díky :)

machal
26. 04. 2004
Dát tip
Není to zlý. Upřednostňuji povídky před básněmi a tahle je dobrá, i když psaná takovou formou, která se mě osobně hůře čte. Kdyby to byla realita, tak to sis prožila docela nepříjemnou věc. Jestli to je jen fikce, tak jsi měla nechat umřít a mohlo to bejt dramatčtější :)) *T

Ostatní kritiky jsem nečetl, takže nevím do jaký míry je to skutečnost a do jaký fikce, ale myslím, že myšlenka je šlechetná, ovšem v reálném životě by mi to přišlo pořádně drsné. Pak taky pár věcí nechápu, třeba proč by lidi měli sbližovat až takhle vyhraněné situace ? Vím, že se to snad i děje, leč nerozumím, proč to nejde úplně běžně, život by byl méně komplikovaný. Jinak docela neveselé, zato čtivé, srozumitelné, hezké...T. :-).

horák
10. 03. 2004
Dát tip
já vím, ale je to tak psané :o)

horák
09. 03. 2004
Dát tip
moc pekny denicek, taky si ho psavam *

Áda116
09. 03. 2004
Dát tip
To neí deníček....

Andulka
11. 10. 2003
Dát tip
Hm...ta prvni pulka se mi libila, takova svezi , takova jina, rozletany svet pubertacek...ctenar nevi co bude dal......* Ten konec...ja vim, ze si to napsala umrimne, ale vsechno mi tam zni tak trochu jako klise......:-)

sgt_Hakon
07. 09. 2003
Dát tip
diky tomu jsem si uvedomil, co pro mě můj nejlepší kamarád znamená.... děkuju

Helga13
19. 05. 2003
Dát tip
NO JA NEVIM. ALE JE TO OPTIMISTICKY A TO SE MI LIBI. CHTĚLO BY TROSKU UPRAVIT STYL PSANI. JE TO SMUTNY ALE DOBRE TO KONCI TIP

j_i_r_i_k
16. 05. 2003
Dát tip
Wow... Nepříjemně nutí k zamyšlení, že bych se dneska aspoň usmál na sestřičku? :)...

Daly
08. 05. 2003
Dát tip
Bohužel, až v takových situacích si člověk uvědomí, jak moc mu na druhých záleží.*

Lúmenn
05. 05. 2003
Dát tip
krasne fnuk ******************

ILoveYou
05. 05. 2003
Dát tip
Taky ti musím dát tip protože se mi ¨to fakt líbilo! Aspon si každý vzpomene na své přátele a popřemý¨šlí co by v této situaci dělaal! Pa I.L.Y.

Lidské vztahy jsou neuvěřitelné, jak krásně se mění, vznikají a zanikají, vzejdou z ničeho a zůstane po nich zase nic! Ale to už začínám fantazírovat! :o)

Michalka222
04. 05. 2003
Dát tip
Je to dobře napsaný, má to děj, obsahově je to super a v podstatě se to může stát. (Předpokládám že se to nestalo:-) Daruji ti TIP!! P.S. Je to jedno z tvých nejlepších děl (zatím) P.S. 2. Ale to je věc názoru :-)...

Sabinka
03. 05. 2003
Dát tip
*t*

StvN
03. 05. 2003
Dát tip
- občas to kulhá, ale jinak docela vkusně napsaný

fungus2
03. 05. 2003
Dát tip
Líbilo se mi to.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru