Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHappyend zúfalca
05. 05. 2003
7
0
1489
Autor
Riana
Happyend zúfalca
Ani lístok nepohne
Myšlienka citu,
Ani slzu nespraví
Neprávosť rodu.
Nič je temno,
Aj tak je to jedno,
Lebo zírali tupé deti,
Jako mŕtvoly ležali,
A vdiali zavýjali
Vlci piesne samoty.
Spadla hviezda
Na nebo,
Zhasla mesiac,
Zničila svit,
A ja sedím opodiaľ,
Plačem čudným smiechom,
Ďalej hádžem pilule,
Čo zmažú bolesť svetov.
Mojich drahých,
Nevšedných…
A tak jedna za druhou,
Kazia radom všetky,
Moje sníčky zrodené,
V skvelo chorej mysli.
v životě padne každý někdy na kolena, ale je jen na každým z nás, zda sve zvedne a půjde dál. Není to lehký, ale někdy nanejde čas, kdy si sám člověk řekne, že už toho má dost a hrdě se postaví... věř mi ale, že to není jednoduchá cesta. I když to vstanutí může bolet víc, než to klesnutí...
už se do toho nějak zamotávám... nádherné dílko ***
illi: som bojovnicka ale su chvile ked stracam zmysel i podu pod nohami a pak to takto dopada....:o)
lumenn: zatial som nebola ale pojdem tam,bez ohladu na to ci ako pacient alebo lekar....
Pěkné, i když smutné. Výraz "Plačem čudným smiechom" se mi jeví přený a adekvátní. * tip
poznám jednu Rianu, ale tá by neskončila plačom, tá by vzala meč a pekne by odtínala, čo zavadzia. Aspoň si to o nej myslím, ktovie.
Ale aj Ty si bojovníčka, však?
Krutá báseň, pre Tvoj vek, myslím.