Óda na osudovou lásku

Ó lásko

krutá ve své smyslnosti

nebezpečná svou spanilostí

opojná ve své bezbřehosti

lákavá svou subtilností

směješ se mé bezradnosti

však víš že ...

V bezesně prázdných nekonečných nocích

laská mne dotyků tvých samet

van zlatistých křídel vloni o Vánocích

co vzýval ve svých verších Hammet

Tvá čistota dojímá jak ranní ticho v lese

ten šerosvit v tvém pohledu

co maloval jen Mistr Veronese

já jen obdivovat tiše dovedu

Ty milosrdná poznáš vždycky

kdy bolestně mne svírá splín

já oči mhouřím rozkošnicky

když hladí mne tvé vůně baldachýn

Trs chutí lehce dráždivých

útočí na můj zapřísáhlý půst

když dotek vůní  svádivých

zlehka dotkne se mých úst

Nelze – prostě nelze zbavit se těch pout

to pro charakter můj nízký

chci ještě mnohokrát tě obejmout

má milovaná Archibald Lauder´s whisky