Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 465 tisíc textů, miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

DIVOKÝ FETIŠ
datum / id16.05.2003 / 84077Vytisknout |
autorAdonis_vystupující_z_mořské_pěny
kategorieMiniatury, hříčkyDalší dílo autora
zobrazeno6174x
počet tipů15
v oblíbených0x
do výběru zařadilMonty_Python,
zařazeno do klubůSpolčení hlupců,
Prolog
Nad mraky krouží, zdánlivě mimo dění, malé letadlo Cesna.
Následující řádky překypují bouřlivými vášněmi a chtíčem.
DIVOKÝ FETIŠ

1. Zamkni dveře. Rozestav židle v přijímacím sále do nepravidelného kruhu. Svlékni se a lehni si na vyřezávaný dubový stůl. Pohlaď jednotlivé linie, které vytvořil řezbář. Tvá obrovská prsa se vztyčenými bradavkami míří ke stropu. Jsi prohlá jako luk. Na to vše shlíží ze stropní fresky necudná alegorie smilstva.
Zvoněním stříbrného zvonečku přivolej sluhu, ukrytého v tajném výklenku. Poruč mu, aby ti nalil z amfory do úst červené víno. Sluha je oděn pouze do divoké masky psa. Jsi zámecká paní.

 

2. Vystupuješ nahá z finské sauny. Tvé horké tělo se třpytí potem a touží po chladu, který ti může poskytnout jenom skok do bazénu plného chladivé vody. Tvá prsa plují na hladině jako dva britské torpédoborce. Naraz jimi do chladivých dlaždic bazénu. Potom si zasouvej čtyři prsty do své podmořské jeskyně. Tak to mají rády indické ženy, když je svátek Sikhrí.

 

3. Azzazelo, ty a tvé tělo jsou zosobněním divokého žáru, který v tobě doutná a jednoho dne vytryskne jako proud žhavého magmatu z mého penisu. Lehni si nahá na chladivou dlažbu. Tvé bradavky se budou vpíjet do leštěného mramoru. Polib ten mramor, je to tvůj milenec.
Mihotavé světlo z ulice je ti svědkem.

 

4. Vlož si můj naběhlý penis do úst. Ženám to zahání smutek. Jsou pak náchylné k sodomii. V Maroku zuří písečná bouře. Divocí orli bez milosti trhají svou kořist.

 

 5. Když svlékám ženu, dělám to opravdu pořádně. Hraji si s melouny než je vysvobodím z mučívého vězení. Hraji si s jejím vzrušeným pohlavím rýsující se neúprosnými kalhotkami. Lačně nasávám vůni jara, zakletou v této nádherné ženě. Dávám si nachvíli oraz - piju pivo.

 

6. Položil bych Tě v parku na lavičku, nadzvedl bych Ti sukni a nenápadně do Tebe vklouznul jako had hledající útočiště ve vyhřáté noře. Nenechal bych Tě vydechnout. Vymačkal bych Tvé malé citróny svými ústy. Tomu všemu by mohli přihlížet náhodní chodci a skotačící děti. Líbám tě.

 

7. Postavil bych si Tě nahou na žulový piedestal, polil bych Tvé tělo javorovým sirupem. Lízal bych Tě.

 

8. Zvedni svou nicneskrývající červenou sukni, budeš se cítit jako víla kvetoucího makového pole. Zabořím do tebe svou makovou šištici. Mám na hlavě modrý baret. Lehce tě popálím cigaretou, má vílo.




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

31.05.2006 21:40:13dát kritice tipsolomon
dobrý....hlavně závěry...*
31.05.2006 20:13:52dát kritice tipromále
To si teda neukojená, si kup Leočtení nebo tak něco...;-)

Jo, toto už jsem myslim kdysi dávno četl...;-)
31.05.2006 18:45:33dát kritice tipsilence
tipan z lipan.:) Mnoo, dobra inspirace pro p. Saudka, otazkou zustava, zda-li ji potrebuje .:) Jinak nejvic zaujaly 4-6 , coz zajiste cisi z me neskonale nepoucenosti, Velka redaktorko .:-) *
31.05.2006 16:27:42dát kritice tipsidonia
avi:)
nepoucenym este:)
25.03.2005 00:00:00dát kritice tipsidonia
do pytle uplně z toho teču....6-8 teda nejvíc...
*t!!!!
15.04.2004 00:00:00dát kritice tipandromeda
Zkus někdy i jiný žánr, pak ti dám určitě tip
30.12.2003 00:00:00dát kritice tipAzraq
V 5.se mi líbí závěr: piju pivo:D
Hm, ležet na leštěném mramoru, být lehce popálena cigaretou, horkým voskem, dostat na zadek nebo si nechat vyrýt ornament do kůže.
Musím uznat, že tohle se s tvými básněmi vůbec nedá srovnat.
tíí
22.09.2003 00:00:00dát kritice tipmalej_blazen
*
09.09.2003 00:00:00dát kritice tipPerchta
:)
14.06.2003 00:00:00dát kritice tipDejf
Nejzajímavější je rozhodně to první ... zbytek je až příliš stejný, i když dobrý.
06.06.2003 00:00:00dát kritice tipJRR
To Pivo mi dostalo. Ale jinak...
26.05.2003 00:00:00dát kritice tipCarrie
OhMyGod, Monty!!! :-)))))) Erotické historky, kde jako hlavní postavy vystupujou Krakonoš Čížek (měl za vás ještě fousy?), Maličký Zeus soudruh Š. a nejmenovaná učitelka s bambulkovým nosíkem a tukovými polštářky v podpaží...
asi chcípnu smíchy :-)))))
26.05.2003 00:00:00dát kritice tipMonty_Python
Jo... i za nás měl ještě fousy. Ale pak odešel někam do Planý a místo něj přišel Zamrzla, byl dost divnej, jednou si při dílnách zlomil nohu, když se pokoušel zavřít okno a to na něho vypadlo...

Tak já extra pro tebe zkusím ještě něco najít ve svých pamětech...

Když už mi k realizaci nestačily „Vjesolyje kartínky“, začala jsem kreslit a psát komiksy vlastní. Někdy byly mírně sexuální – např. o Machi, která zatouží po Sagvanu Tofim, protože má také velký nos, jede za ním do Prahy, kde mu vnucuje bankovku se slovy: „Tohohle Smetanu dostaneš, když mi uděláš dítě!“, což zároveň znamená „když se mnou budeš mít pohlavní styk“. Tento komiks byl učitelkou zachycen a dostala jsem za něj třídní důtku. Někdy byly mé komiksy násilné, jako „Hostina“, v němž se žáci sedmých a osmých tříd vzbouří, pozabíjejí učitelský sbor plus slabší spolužáky a uvaří si z nich chutné pokrmy. Na jednom obrázku byla zachycena naše ruštinářka Nováková, v obklíčení ozbrojených žáků, kterak zoufale kničí: „Pačemú vy menjá… ja učitělnica růskovo jazyká!“, načež jeden ze vzbouřenců přiloží k jejímu hrdlu kapesní nožík a lakonicky pronese: „Dobře, bude boršč.“ Za tento komiks, který třídní učitelka objevila u spolužáka Pulce, jsem dostala již důtku ředitelskou.

Na naší škole působila učitelka Pasecká, která vyučovala český jazyk nebo něco podobného (nevím to jistě, nás neučila, pouze několikrát suplovala). Byla to asi čtyřicetiletá obrýlená paní, na níž bylo nápadné jen to, že v poměru k tělu měla objemnější nafouklý břich. Petr Kaczor o jednou prohlásil, že je ve třicátém druhém měsíci, což vzbudilo všeobecný smích.

V dobách, kdy jsem končila základní školní docházku, nebyly žádné HUSTLERY ani PENTHOUSY a vůbec tiskoviny podobného typu. Pokud je snad některý rodič vlastnil, převezevši je přes západní hranici pod dvojitým dnem kufru, pečlivě je zamykal. A tak jsme se poslední dny pobytu v osmé třídě nemohli vzájemně kochat oplzlými obrázky a opájet se přitom vlastní dospělostí. Jistá forma náhrady se však přece jen našla. Spolužačka Krupi vlastnila pozoruhodnou nahrávku komické dvojice Kaiser - Lábus, která sexuálními narážkami a obscenitami přímo přetékala. Čert ví, kde k ní přišla; o záznam vysílání Československé televize jistě nešlo. Humorná scénka pojednávala o dívce Alžbětě a chlapci, jehož jméno jsem už zapomněla. Hoch přišel k děvčeti na návštěvu a hráli si na slepou bábu. Alžběta byla slepou bábou a ve svém pátrání po mládenci nahmatala cosi zvláštního.
„Je to jako nudle...“
„To není nudle, Alžběto...“
Nakonec hoch pravil, že jí přišel vrátit knížky, Alžběta začala sténat „ach ano, vracej mi knížky“ - a v tu chvíli vstoupila do třídy učitelka Kovářová. Krupi se vrhla po magnetofonu jako útočící gepard a stačila jej vypnout dříve, než mohla Kovářka cokoli zaslechnout. Bylo by to asi jedno, i kdyby zaslechla. Vysvědčení byla už napsaná a učitelé na kaprice odcházejících osmáků dávno rezignovali. Kromě toho se domnívám, že naše planoucí zraky a růžové tváře minimálně napovídaly, že jsme se kolem magnetofonu neseskupili proto, abychom poslouchali symfonické básně Bedřicha Smetany.

V dobách, kdy byla vedoucí silou ve společnosti komunistická strana, nebylo ovšem přijímání ke studiu závislé pouze na školních výsledcích a reálných dispozicích žáka. Kdo chtěl být pracujícím inteligentem, musel dostat od školy dobrý posudek - a to bylo v mém případě prakticky nemožné. Veřejně jsem prohlašovala, že poslouchám Svobodnou Evropu a Hlas Ameriky, odmítala jsem nosit pionýrský kroj, dělala jsem si legraci při pohřbech sovětských pohlavárů - při funuse toho posledního, tuším že to byl Černěnko, jsem se dokonce sázela, jak dlouho vydrží naživu jeho nástupce, na pietní akt jsem si přinesla vejce a na krku se mi klimbal růženec.
Pokud jde o to vejce, možná vám to připadá trochu přitažené za vlasy, ale je to skutečně tak, jak říkám. Stalo se to během oslav osvobození naší vlasti Rudou armádou; vzhledem k tomu, že se pietní akt měl odehrát až po polední přestávce, vynechala jsem oběd v družině a zaskočila domů pro vajíčko. Přišlo mi to jako geniální vtip, protože na aktu měl žvanit nějaký ruský generál. Při pohledu na syrové vejce samozřejmě každého napadne, že jím chce majitel po Rusákovi mrštit, ale to jsem právě nechtěla. Chtěla jsem pouze vyvolat napětí z možného a frustrovat tak naši skupinovou vedoucí, která hltala režim a neustále pobíhala v kroji, na kterém cinkaly metály, takže vypadala jako prsatý Brežněv. A tak jsem přišla na akt, v civilu, a po celou dobu si pohazovala vajíčkem z jedné ruky do druhé. Skupinová vedoucí dostala téměř infarkt a svazácká vyznamenání na hrudi se jí chvěla jako listoví osiky. Bez následků se to neobešlo, ale za tu srandu mi to stálo. Kdo miloval socialismus, musel být potrestán - a ona ho žrala plnou hubou.
Při jedné podobné akci se její ideové žroutství projevilo rozkošným způsobem. Tehdy nás také nahnali do parku, kde byl čerstvě odhalen nějaký památník na počest komunistů, kteří byli umučeni za války. Nudné projevy straníků nás příšerně otravovaly, a tak jsme se všemožně snažili zabavit se po svém. Machi v polovině proslovu tajemníka OV KSČ sejmula svůj pionýrský šátek a počala s ním dovádět. Nejprve si jej uvázala na babku a předváděla stařenu, pak si jím zakryla oko a byla na chvíli pirátem; dál se nedostala, neboť přiběhla zchvácená skupinová vedoucí, vytrhla jí šátek z ruky a začala jím Machi švihat do hlavy a hystericky ječet:
„Tolik generací za prolévalo krev, abyste mohli nosit tento šátek, a vy... vy jste jej zneuctili!“
Při této flagelantské produkci jsem se téměř pomočila smíchy, což mi skupinová vedoucí dozajista neopomenula připočíst k seznamu smrtelných hříchů.

26.05.2003 00:00:00dát kritice tipCarrie
už dooooost!!!! ty mě zničíš... lásko, smím znát tvé příjmení za svobodna? zeptám se na tě maminky ;o)))))
jak vona se sakra ta skupinářka... Havlíčková!!! měla oblíbenou moji kamarádku PavluHavlu a ta zas měla oblíbenu mne, i jsme s Pavlou vymetaly všelijaké šátkařské akce jako úlevky z vyučování... Jednou jsme byly vybrány k postávání na náměstí v ČB, už ani nevím proč, pamatuju si jen, že mi byly děsně k smíchu obrovské transparenty kolem celého náměstí, hlásající že LENIN ŽIL, ŽIJE, BUDE ŽÍT! Jsem si ho představila jako činorodého zombíka ;o))))
26.05.2003 00:00:00dát kritice tipMonty_Python
Maminka ti ovšem nejspíš zakáže se mnou virtuelně komunikovat! :o)))
Taky jsem s ní měla jeden veselý výstup, no... možná ne jeden... možná jich bylo víc... já byla holt nezvladatelnej žák...:o)))
Za svobodna jsem se jmenovala Mandelíčková... :o)

26.05.2003 00:00:00dát kritice tipCarrie
naštěstí si do komunikace s maminkou vzájemně nekecáme, neboť udržujeme průměrnou vzdálenost 90 km.. ale v neděli tam jedu ;o))))
jen povídej, přeháněj ;-))))) neprásknu to na tebe
26.05.2003 00:00:00dát kritice tipMonty_Python
Udržuji se svou matkou naprosto stejnou distanc...:o)))
Není to tak horký, akorát si vybavuju, jak mi nařídila, ať sundám z krku růženec a já jsem jí na to řekla, že podle Ústavy máme svobodu vyznání... nějak jí to naštvalo a chtěla mi ho servat násilím... nepovedlo se. :o)
Jinak nic extra, takový to odmlouvání a remcání a tak...:o)
Jo ale hodně dobrá byla historka s Marií Novákovou, měla nás na němčinu a učila nás nějaký přísloví, a jedno z nich bylo "jsem tak špatný, že by si ode mne pes kůrku nevzal" a jedna holka z áčka (jsme měli nějak hodinu společně) jí na to řekla "to je pravda", načež se Maruška rozplakala a šla si stěžovat do jídelny tvý máti, která byla v áčku třídní, a tvoje máti jí řekla: "To máš z toho, Marie, že jsi na ně tak měkká! To si na tebe pak dovolujou!". :o)
26.05.2003 00:00:00dát kritice tipCarrie
:-))))) jojo, máti je tvrďačka! doufám, že nejsem po ní ;o)))
26.05.2003 00:00:00dát kritice tipMonty_Python
Jo, byla tvrďačka. Ona a Štěchová. Jestlipak Štěchová ještě žije? A ta zástupkyně ředitele, Růženka, co nám říkala "i vy moji kozlíci", ta už bude stará jako Metuzalém, jestli teda ještě není na pravdě Boží.
Taky vám Růženka říkala "i vy moji kozlíci"? :o)))
26.05.2003 00:00:00dát kritice tipCarrie
Štětinka, ta mě milovala, kvůli bioolympiádě ;o))) já myslím, že je živá a zdravá... Jo, Růženka - nebyla to Brabcová? ta mi přišla vždycky jak Štěpánka Haničincová... :-))))))
26.05.2003 00:00:00dát kritice tipMonty_Python
Jo, Brabcová, vypadlo mi jméno... Mě nepřišla jako Štěpánka Haničincová, Štěpánka CHLASTALA!!! --- já už ani nevím, jako kdo mi přišla... ale říkala nám "kozlíci", to mi utkvělo... měli jsme jí na ty ruční práce... chodili jsme s ní plít před školu... takovejma malejma hrabičkama jsme vyrvávali ten plevel mezi betonem...

26.05.2003 00:00:00dát kritice tipBobísek
Monty, tvoje historky by zasloužily výběr! :-))))
26.05.2003 00:00:00dát kritice tipBobísek
Kvůli nim si to dávám do oblíbených, abych si to mohl znovu přečíst a nemusel jsem hledat. Málem jsem se počůral smíchy
:-)))
25.05.2003 00:00:00dát kritice tipCirilla
MONTY! :)))))))!
25.05.2003 00:00:00dát kritice tipMonty_Python
Jo, Machi BYLA drsná holka... no teď už pravda trochu změkla, co má může a děcko... ale i tak je pořád o něco drsnější, než je v kraji zvykem. Cituji:

V posedlosti po údech byla v tomto věku nejdále již zmiňovaná žákyně Machová, zvaná Machi. Často mi líčila, jak se jí při pohledu na muže vybavuje penis. Žádala jsem ji o podrobnější popis, a tak, když jsme jednou seděly v šatně, kolem které právě procházel hlouček osmáků, vedený učitelem Čížkem, hodila jsem k jejich skupince rukou a zeptala se:
„A co si představuješ teď?“
„Jednoho velkýho a houf malejch,“ odvětila Machi lakonicky, čímž vstoupila do historie.
Další nezapomenutelnou příhodu jsem zažila při jedné návštěvě, kdy mi Machi nejprve položila záludný dotaz, totiž jestli chci vidět Harapese. Nečekala jsem, že otevře šatník a z něj vyskočí baleťák, ale to, co následovalo, mne naprosto uzemnilo. Machi vzala jablko, vložila si je do punčocháčů, přesněji do míst, kde se setkávají horní části stehen, a ustrnula v pozici, která se vzdáleně podobala figuře z Labutího jezera. O pár let později svou show rozšířila o ostravskou klobásu, klimbající ze zipu u kalhot, což už s Harapesem pochopitelně nemělo nic společného. Jak by řekla Božena Němcová, obraz její je otisknut v duši mé s veškerou svojí barvitostí, a pokud zdráva budu, potud bude žít v ní.
Machi také často snila o tom, co by provedla, kdyby vlastnila kouzelný prsten, jaký měla svého času televizní princezna Arabela. Na rozdíl od ní by ale neměnila psy na Menšíky nebo sama sebe na mouchu, ale přála si, aby uprostřed hodiny českého jazyka přišel do třídy ředitel školy, svlékl naši třídní učitelku Kovářovou a přímo na katedře s ní praktikoval pohlavní styk. Její nadšení jsem příliš nesdílela – třídní učitelka Kovářová měla dobrých dvacet kilo nadváhy a ředitel školy byl sice milý, nicméně již postarší mužík. (Ostatně ani ve věku pozdějším mne pornokazety označené slůvkem „bizarr“ nijak nelákaly, po pravdě řečeno, nelákaly mne totiž žádné, s výjimkou krátkého časového údobí, kdy mi bylo asi tak čtrnáct a tehdejší přítel mé matky si pořídil – za komančů vzácný – videopřehrávač.

...
V posledních dvou letech základní školy byla mou největší kamarádkou Machi – ano, ta, co tak pěkně uměla napodobovat Vlastimila Harapese – neboť měla nejblíže k mým vlastním potrhlostem. Společně jsme jednou navštívily spolužačku Helenu, která bydlela v rodinném domku v centru města. Pochopitelně jsme v té době netrávily volný čas hraním s panenkami nebo na paní učitelku. Vědomy si své početní převahy, přiměly jsme Helenu ke hře na znásilnění. Princip hry byl následující: Helena, v maminčině paruce a černých brýlích představovala zahraniční turistku, která navštívila jakousi méně civilizovanou zemi. Prakticky okamžitě po jejím příletu se na ni vrhli dva útočníci (Machi a já), srazili ji na zem, svlékli (křičela sice „Kalhotky ne! Kalhotky NE!“, ale Machi se natolik identifikovala s rolí, že jí je za mého přispění nakonec stejně stáhla) a znásilnili. Ve skutečnosti jsme jí po svléknutí pouze hrubě nadávaly, ostatně znásilnit ji tak jako tak nebylo čím – vlastní údy jsme neměly, vibrátory se tehdy v socialistických obchodech neprodávaly a násada od koštěte je přece jen příliš brutální.
Tělesné zneužití nezůstalo bez následků. Vycpaly jsme Heleně šaty a namísto pohlavních násilníků se z nás stali lékaři, kteří se chystají přivést na svět dítě. Ubohá Helena musela řvát a svíjet se na zemi, zatímco my jí držely nohy a zpoza stehen jsme střídavě vykřikovaly: „Tlačte, maminko!“ nebo „Výborně, už vidím hlavičku!“ Celá hra skončila šťastným porodem plyšového medvídka a byl nejvyšší čas odejít domů, protože se juž připozdívalo. Později mi Machi prozradila, že při jedné návštěvě u Heleny, kde jsem nebyla osobně přítomna, našla u gramofonu odložené použité vložky. Mínila jsem, že je to nefér, měla mi to říci dříve a já mohla během znásilnění nenápadně nakouknout ke gramofonu, zda tam ještě jsou. Při každé další návštěvě jsme je pak svědomitě hledaly, ale u gramofonu byly pokaždé jen dlouhohrající desky Arnošta Pátka a Vítězslava Vávry.

25.05.2003 00:00:00dát kritice tipStanislav_Vašina
mňo, asi otočím list a budu se věnovat nějaké méně erotické zóně písmáka... :o)
24.05.2003 00:00:00dát kritice tipMonty_Python
No mne nejvíc zaujala divoká maska psa, ale byla bych rozhodně spíš pro masku divokého psa, protože třeba divoká maska pekinéze... nic moc.

Taky mne zaráží absence výběru. Takže...

Cirillo... k té klobáse... moje kamarádka Machi si takto v dětských letech vkládala do poklopce ostravskou klobásu. Jednou jsme společně cestou ze školy viděly nahého vojáčka v okně svobodárny. A o něco později jsme se nechaly ožrat třema padesátiletejma chlapíkama na koupališti v Košíně, Machi jednomu ukradla Stetson, a když jsme pak před nima ujížděly v noci na kole, Machi sebou několikrát flákla a odřela si ruce až po lokty...
21.05.2003 00:00:00dát kritice tipulita
Cirilla: :)))

maková šištice... ty jsi fakt vůl :)))
ale pobavíš zaručeně - proto to děláš, že jo...? :)))
21.05.2003 00:00:00dát kritice tipHERMES
Divoký fetiš je opravdu zajímavý literární počin, který se jen tak nevidí a bezesporu zasluhuje naši pozornost a to v mnoha ohledech. Číslo jedna je naprostá perla. Ale abych to nerozmazával, dávám Tip.
20.05.2003 00:00:00dát kritice tipssaamm
jako vždy skvělý, Adonisku tipuji
19.05.2003 00:00:00dát kritice tipCarrie
líbí se mi písečná bouře v Maroku a maková šištice...
18.05.2003 00:00:00dát kritice tipTeichman
něco je nadějný...

t
17.05.2003 00:00:00dát kritice tipWopi
ad 2 už taky psal
17.05.2003 00:00:00dát kritice tipKrel
:-))))))))))
to tady chybělo...
17.05.2003 00:00:00dát kritice tipHumble
Trochu moc torpédoborců a melounů, jinak v poho, tip :o)
16.05.2003 00:00:00dát kritice tipCirilla
ad1) to už si někde psal, Adonisi.

Neopakuj se. Vlož si do úst morvskou klobásu. Do ruky uchop napěněný půllitr. Debatuj s přáteli. Pozoruj politické dění. Komentuj ho.
16.05.2003 00:00:00dát kritice tipsleeping_beauty
nechapu absenci Vyberu....ja rozhodne tipuju
16.05.2003 00:00:00dát kritice tipdarcy
výborně! výborně!
5-8 absolutně nej

t
16.05.2003 00:00:00dát kritice tipPS
:o) Tak nakonec došlo i na sádlo/máslo...

A jako luk bude tvá vytouŽENA' vždy jedině PROHNUTÁ...

Musím uznat, že je to nejspíš nejkvalitnější erotická próza jakou jsem kdy četl (pozor! málo čtu! :o), tudíž Ť.
A na druhý pohled se mi ta miniaturová forma strašně líbá. :o)


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2022, provozuje Dobrý spolek, pravidla Pickup lines Letní dětský tábor