Chlapcovi odvedľa

Ahojky, tak som sa po rokoch vratila k nasmu rozhovoru, ktory tu ostal nedotknuty. Opat rozmyslam, tak ako vtedy, ci som to pokazila tym kym som, ci kym nie som - Tvojim anonymom. A mozno nie, mozno len bolo povedane vsetko co malo byt. A tiez som prisla dat zopar tipov. A precitit tu atmosferu z tejto basne. Az na tie tri posledne riadky, ktore to podla mna kazia, resp davaju do inej roviny - je to veelmi vydarene dielko. A rozmyslam som nad tou chutou, ktoru to vo vacsine ludi vyvolava. Zbit chlapcovho otca. Aj ja ju mam. A nie len v tomto pripade. Pomstit sa za nevinnych, vratit im to co im patri? Ale uvedomila som si, ze nieco take citime a prajeme si len kvoli sebe. Lebo chceme napravit, zaplatat miesta na svete, v dusi, kde nie je laska. A toto nam pripada spravodlive - oko za oko, zub za zub. Ale mat v srdci skutocnu lasku - taku z ktorej neubuda - to znamena ist chlebom proti tomu, co do teba kamenom. Tak ako to vie len Boh. Lebo mi ludia sme len ludia a aj ked so seba dame maximum, tak niekedy moze byt pozde a nemusi to stacit. Chcem povedat ze si neviem predstavit toto co psiem v praxi - ze by si prisla za susedom a povedala - ujo, uz ho nebite, ja vaas mam rada :) Ale Boh by to zvladol. Tak snad len modlit sa? A kto nie sme veriaci, tak dufajme, ze Zivot to spravi. Pekny dnik Anonym XY

:o)))) ja som čakala, že sa ozveš na to, čo som napísala. Skrytá otázka :o). Práve sa učím na skúšku z historickej jazykovedy. Malá prestávka nezaškodí.... Vieš, myslím si, že som kedysi dúfala, že ma vzťah spasí. Preto som potrebovala podumať, či v také i ja náhodou nedúfam. Myslím, že som si kedysi na spasienie vzťahom nárokovala, vzťah nemal šancu. Viem, že sme nehovorili celkom o tomto - spasení cez vzťah, ale napadlo mi to... Teraz už viem, že nie - nespasí. Ale keby som dúfala bez nárokov, bez upútania, proste stretnem rásny vzťah, ktorý mi vynahradí všetko bolestné, tak v to sa dá dokonca i veriť :o), nielen dúfať. Aké si mal detstvo? Prečo v to dúfaš ty?

nezabudni na číslo topánok, hej ;o)

Momentálne prileteli späť domov, teda aspoň tá jedna - ja :o). Bola som na šermiarskom sústredení a tak si ťa čítam až dnes. Až dnes a hneď :o). Ale nad odpoveďou potrebujem podumať :). Celkom určite však viem, že som chcela vedieť kto si od korienkov vlasov až po špičky na nohách :o). A možno len, či ťa poznám, alebo spoznávam.

Aj tak tuším kto si ;o). Nie je to asi pdstatné, však? Máš pravdu, netreba sa predstavovať, dôležité je to, čo hovoríme. Je zvláštne, že si si vybral práve túto báseň. Skoro každé ráno sa budím na to, ako na neho kričia. Nie chvíľu - ale aspoň pár hodín denne. Majú nového psa a ten pravidelne šteká, bráni ho a potom šteká a kašle (počul si niekedy psa kašlať?). Niekedy mám chuť tam vpáliť, zmlátiť rodičov a vziať si chlapca k sebe. Aj tak by ich bránil (svojich rodičov), viem to. A myslím, že vie, čo je láska. Netreba, aby som mu ju ukázala ja. Ale kvôli sebe to potrebujem.... Tak, kvôli sebe. Potrebuje cítiť lásku. Prečo mám tendenciu spoliehať sa na to, že ju nájde raz vo vzťahu so ženou a tento vzťah mu všetko nahradí? Prídeš si toto prečítať?

Vies - asi áno. Asi nie. Asi neviem kvôli komu. Keď to robím kvôli nemu, robím to kvôli sebe a naopak. Nepremýšlala som týmto smerom... Paliaca dlaň v chladnom svete je výstižné prirovnanie. Preto máme občas slzy v očiach, keď nás pochvália nečakane. Kto vlastne si? Ďakujem Ti za postrehy a za fajn rozhovor. :o)

Anonym: Keby som v to neverila, keby som si povedala, že je to jedno, že to treba vidieť realisticky, že nebude veriť... Keby som sa nesnažila pomôcť a ukázať, že existuje i prívetivosť, láska a milé slovo, musela by som si napľuť do tváre. (ehm, i keď by to bolo obtiažne) Nie som realista a stále niečomu verím.

Silvinko! O jedinečnosti tvojej básne netreba hovorit. Však chcem sa ťa spýtať... čo keby si tu báseň na bielom liste v bielej obálke vložila do ich poštovnej schránky? Len tak..... čo? *! Povedz, aké si znamenie? Rak?:o)

Čarodej :o) Blíženec. A vieš, že to možno skúsim?

:o) Já bych se s tím tak nepáral...prostě vezmem bouchačky a hned budem mít respekt ! :o) Kdybys namítal, že by to bylo rychle a nebolelo by to, tak ho třeba můžem první střelit do nohy ! ;o))))))) Asi se moc dívám na BRUTÁLNÍ NYKYTU ! :o) P.S. Silvinka z nás bude mít radost :o)))))

Tynic: prostě vylepšíme naše fyzický dispozice třeba bejsbolovou pálkou, nebo tonfou... a pak ho bude mrzet každý kilo, kterým se nad nás výtáhl ;-)))

Merle : Co když ten soused má 100 kilo a dva metry ???? :o))))

sestřičko, že se ptáš! beru batoh a vyhlásíme brigádu placenou tím nejkrásnějším na světě: smíchem

Tynic mi mluví z duše... jsou chvíle, kdy je i na lásku pozdě (zkusit to na něj s ní můžete), a teprve pak přichází mstící ruka... Odpouštět terroru nelze, je potřeba se vzepřít, a ikdyby pasivně, aspoň bojovat a vzdorovat. Láskou změníte svět (tomu já opravdu věřím), ale než se to stane, pár dobře mířenejch ran by mohlo zachránit toho kluka...

J.K.: Je mi ľúto, že si niečo podobné musela zažiť. Ty vieš asi najlepšie čo znamenajú podliatiny na duši :o(. Naja: Je to ťažké riešiť, nielen voči tomu chlapcovi, ale i voči vlastnému pocitu bezmocnosti. Tyní, tak toto som chcela i ja. Zúrivosť, ktorá sa ma zmocňuje by mi to určite umožnila. Ale nič by to nevyriešilo. Kangi: A práve preto je to začarovaný kruh. Všetko sú to obete, chudáčikovia nejakej kdesi zle začanej a ešte horšie dokončenej výchovy. Sestřičko, pomôžeš mi tie slzy pozbierať? Myslím, že by sme to spoločne zvládli ;o))). A myslím, že keby na to prišlo, máme najmenej z Písmáka kopec dobrovoľníkov. ;o)))

sestřičko, z téhle básničky mi je na jednu stranu strašně smutno a na tu druhou ti musím poděkovat za to, že si všímáš a chceš sesbírat všechny slzy. Láska opravdu existuje (je mi to skoro trapný, ale tip)

Tynicu, mozna, ze ten fotr potrebuje vic lasky nez samotny chlapec... ( jen opakuje jednani svych vlastnich rodicu ... )

Jákob presne o tomto pocite to je... AZI, prídi sem a pokús sa zmeniť aj toto. A potom budeš skutočný čarodejník. Ja sa pokúšam, ale chcelo by to čosi iné. Chcelo by to toho chlapca rodičom ukradnúť... :o(

AZALIN: Vieš, že mi hovoríš z duše :o).

vidím tvou tvář ach... díky...

Ty mu ukaž, že existuje láska a já jeho fotrovi rozbiju ksicht !

Ano, po přečtení tvé básně tomu začínám věřit ...

jestli to někdo dokáže, seš to ty.... já... já ti věřím

viz Kangi. a ještě: někdy horší než modřiny na tváři jsou podlitiny v duši.

Silvinko, můj otec mě bil. Ne tak aby to bylo trestné a přesto mám dodnes problémy s agresí, ne s láskou.Týrané děti nepotřebují jen lásku, ale především ochranu.Jen ty víš nakolik je to jen báseň a nakolik je to výpověď.

C'est la vie... *

Smutny :(

Jo tak to znam. Pod nama bydli Vavra a ten jeden cas taky sve dceri dost zprijemnoval zivot. Pro jeji stesti ho to uz preslo (i kdyz trosku pod natlakem) a nebo aspon uz pro nic za nic nepouziva extremnich prostredku. Je to smutne, ale je tezke tohle nejak "dobre" resit. Achhh jooo

Mlčím... někdy je to lepší... A někdy zase ne.. musíme věřit.. v že LÁSKA změní svět.. já věřím, že jo.. už ho mění!!! Necítíte to?............. Ještě mě napadá.. jednou sem napsal tohle: "jak se můžou dva lidi tak krutě a bezohledně tak slepě a bez citu bez skutečné lásky milovat a přitom bejt až po uši zaboření ve sračkách tohohle světa?" Teď už to vím.. nejenom, že "můžou".. oni "musí".. a nejenom milovat sebe, ale celej svět.. protože náš svět můžeme změnit jedine LÁSKOU... A já miluju... Tebe, Silvinko, Lásko moje, i váš všechny ostatní! :-)))

občas mne sráží do kolen bezmocnost