Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 468 tisíc textů, miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Syslíci
datum / id05.06.2003 / 85862Vytisknout |
autorHester
kategoriePovídkyDalší dílo autora
sbírkaJak jsem létal a padal aneb Františkovy rogalistické,
zobrazeno1832x
počet tipů4
v oblíbených0x
Prolog
Ti syslíci jsou podle popisu nejspíš svišti, ale budiž :-)
Syslíci

Vždy, když jsme přijíždě

li na Ranou, kde část kopce je přírodní rezervací vzácných květin, upoutávala naši pozornost zvířátka, která vykukovala ze svých kruhových děr vždy tak, že svůj dlouhý krk natáhla ostrým špičatým čumáčkem z díry a aniž by pohnula tělem, rozhlížela se po kraji.

Nedaleko Rané je malý zámeč

ek, spíše chata na kopci, která nese název Červený Hrádek. My jsme si ho ovšem pro sebe přejmenovali na Kozí hrádek. Na tomto hrádku jsme, pokud pro nás bylo místo, trávili pěkné večery. A tak se během jednoho večera ucházeli o pozornost hostů různí herci. Například Jirka předvedl na stole pánský striptýz až do trenek a to přítomná Monika nevydržela, na témže stole předvedla taktéž svlékací výstup a protože trenky neměla, skákala mezi půllitry jen tak. Nutno ovšem konstatovat, že vystoupení stodvacetikilového Jirky bylo proloženo taneční kreací a lehkými kroky doplněnými cudnými pohyby striptérek. Produkce Moniky spíše vzbuzovala dojem, že se chce honem zbavit rozzuřené vosy, která jí zabloudila do spodního prádla. Ale to mám, kluci, velký poprsí, žejo, prohlásila na závěr svého krátkého vystoupení. Odtud Kozí hrádek. Po obou náročných vystoupeních mě starší Zdenek vyzval: Honzo, předveď syslíky z Rané. Vylezl jsem na stůl, který v Lounech sebraná Monika opustila někam s někým na pokoj, rozpomenul se na ta roztomilá zvířátka, vztyčil ruku nahoru, ohnul zápěstí, udělal rukou špičatý čumáček, prohlédl si přítomný dav a nasadil zelenou přilbu.

Je krásné ráno. Nejstarší syslice vylezla z díry, vzty

čila hlavu a pro sebe si povídá:

"Tak už jsou tady zase. Podívejme, zase ta bílá přilba a vedle, pozor, ta zelená, to zase bude malér!"

Z prot

ější díry vylezla sousedka syslík, rozhlíží se. "Krásné ráno, sousedko. Copak jste povídala?"

"Že je tady zase bílá, zelená a tamhle dvě

červené přilby. To musím říct manželovi, aby rychle dodělal tu část domečku, která při posledním dopadu té zelené přilby spadla." Zalezla, manžel samozřejmě za rohem chrápal a jsa vyrušen neohrabaně se otočil.

"Co je?" povídá.

"Je tam zase ta zelená p

řilba, rychle to dodělej".

"No jo", povídá a když odbě

hla, zase se pohodlně uvelebil. "Zatracená bába, ta se něco naotravuje, a v neděli.", stačil ještě zavrčet, než znovu usnul.

Syslice vystr

čí ven čumáček znovu a povídá: Manžel je z toho celej upracovanej, aby to všechno opravil, představte si, paní!"

A to už ze třetí nory vylezla další syslice a povídá: "Co je, co je, dámy, už zase lezou nahoru?

"

"Lezou, lezou, " p

řikyvovaly ostatní.

"Musím se zase jít podívat na manžela, jak mu to jde", a zatímco zalezla, povídá ta tř

etí: "Jó, ten jí toho tak udělá, vždyť pořád spí a paní, co může, to ukradne. Ten můj říkal, že až ho chytne, tak mu prokousne prdel."

"A vid

ěla jste to včera, paní, to ten jeden velkej pták přistál a takhle ho natočili ke křoví a přišla k němu jedna s dlouhými vlasy, asi ona, a pak na sobě leželi. Nevíte, co to dělají?"

"No, to nevím, ale soused odnaproti

říkal, že se tak v jejich říši dělají malí syslíci."

"Cože, ten mů

j, a to je nějaký znalec," vmísila se do hovoru čtvrtá," povídal, že mají blechy a po přistání nebo tak nějak jim je chodí vybírat"

"Dejte pokoj, paní, takovou blechu nevyválíte. A potom, pro

č to dělají i v ch smrdutých krabicích, co s nimi ty ptáky vozí?

"Vy jste to vid

ěla?"

"To ne, ale soused, který už rozumí jejich ř

eči, povídal, že si říkali: Vyženeme tu blešku ještě zezadu. Tak to vidíte, paní, tak to vidíte."

"Já už musím jít", povídá č

tvrtá syslice, "ten můj jde na syslí výbor a musím mu vybrat kožich od blech, aby byl čistej, když se budou usnášet".

Když zalezla, obrátila se jedna syslice na druhou a významně

se na sebe podívaly. Po chvíli jedna praví:

"No, dámy, slyšely jste, jak ten poslední výbor dopadl?"

"Ne, ne, povídejte!"

"P

ředstavte si, dámy, tam, co chodíme pít ke studánce, ležela taková zvláštní průzračná studánka, ale měla jen jeden otvor, voda byla uvnitř a vytékala" praví první syslice. "Předseda syslího výboru pak prohlásil: "To se musí zkusit, zda to, co je uvnitř, neznečuje okolí. "

Jak se napil, tak prý významně

poznamenal: "Nahněte mi to trošku víc, nechte to na mně, já to musím vícekrát odborně posoudit."

Po chvilce, kdy se napil jen lehkým douškem, prý ještì poznamenal:

"Voní to jako nakl

íčená a zkvašená semínka ječmene, je to trochu silnější, pokud na vás ješ zbyde, tak se pomějete."

A to prý bylo poslední, co

řekl, povídá syslice.

"A tak si p

ředstavte, že to předseda vypil, usnul a bylo po výboru".

"A to tam jen tak

ležel?" ptaly se ostatní syslice.

"Ano, ano, milé dámy, a p

ředstavte si, jak tam ležel pod skálou u studánky, tak ti velký ptáci létali
nad ním. To je hrdina"

"Pravdaže, pravdaže", př

ikyvovaly ostatní, ale jejich tváře prozrazovaly něco jako: "ten starej vožrala, kvašená semínka už mu nestačí."

Jako poplachem se po celém tom syslím ležení ozvalo: "Zelená př

ilba letí, honem se schovejme!"

Všichni syslíci zalezli, možná

, že se ve svých norách třásli, možná že někteří spali, někteří se milovali, aby ještě něco stihli a třeba ti starší a zkušenější rozjímali, co to ti mladí ještě vyblázněný dělají, ale pravdou je, že když bylo hezky a bylo trochu klidu, vylezli, nejprve vysunuli svoji hlavičku s dlouhým krkem a bez pohnutí těla se rozhlíželi, co se kolem děje.

A tak doba ubíhá a p

řišlo jaro a jak jdu znovu kopcem nahoru, mocná příroda již zrodila nové pokolení, stojím tu před dírou a z díry vykukuje malý syslík. Dívám se na něj tak hezky, jemně a citlivě a potichu, abych ho nevyrušil, povídám: Tak co, mladej, ty jsi tak krásnej...

Odpov

ěď byla stručná, krátká a za léta z lidské říše odposlouchaná: "Co čumíš, vole!"



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

05.06.2003 00:00:00dát kritice tipFLO
ANO, SYSLÍCI! Výborně! tip
05.06.2003 00:00:00dát kritice tipfungus2
Mě se to tedy líbilo.TIP
02.06.2003 00:00:00dát kritice tipHester
guy: tohle přece JE něžné a poetické, íli nět?
02.06.2003 00:00:00dát kritice tipguy
nu - vot eto němnožko lučše - jestli v tom nemáš tak trochu prsty ***
02.06.2003 00:00:00dát kritice tipcekanka_ucekana
nevííííím, jsem trošku na rozpacích.....nějak mě to nebavilo číst...takže začátek, pár vět uprostřed, konec.....možná si to ještě přečtu :-)
02.06.2003 00:00:00dát kritice tipHester
Guy: nemám. Teda ve všech jeho povídkách mám prsty nepatrně, jen co se týká stylistických úprav. Fakt malinko. Já k tomu psala básničky a takový propojovací řeči, ale po letech se mi to nelíbí. Ty povídky jo.


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2022, provozuje Dobrý spolek, pravidla Wiki of 21st century Letní dětský tábor