Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seIniciace
09. 06. 2003
8
0
1704
Autor
rire
- kde pluly masky vírem zlata
- než obličeje pominuly
- otvory očí zely létem
- do sítě která
- sebe sama
- zakryje sebou
- světlem na Mars
- dva stehy černou nití
- stvořily obraz
- není zbytí
- přes vlnobití jejich očí
- po koncertu
- něco v nás zznělo
- z chřípí se dýmí
- skleněná slova
- obrátila
- mé světlo vnějším směrem
- na jejich tvářích byly dlaně
- přirostlé neskutečným žárem
- byli to psanci mého
- sebe
V tiché účasti delegáta
vstoupil jsem na sněm zvláštní hudby
a my se zdáli
že když spletem
ten křivý vjem zlé sudby
bude to jiné
než bylo včera
Hráli jsme pro ně
oni pro nás
prošel jsem stínem
pronášených
a z vlny ve mně
vyšly steny
musíme prohrát
celým srdcem
Hráli jsme pro ně
jako provaz
z mnoha žil zamotaný
když jeho jádro
z měkké slámy
napíná tíha kontinentu
Přistoupil anděl
každému podal
skleněný bábel ornamentů
a zmizel zase mezi svými
a trochu hřmělo
na temeni
a v dlaních
něco bylo
První jsem prošel
podél mostu
do světa zrcadel
a jejich hostů
pohybem rozčeřený
pokoj šelem
zašeptal rezonanci
Ten první shořel
vzplál
plaměnným víchem
co jeho záda neunesly
napůl jsem stál
a nebo kreslil
Zbylí se rozešli
v mínění
ticha
v mlčení bezobrazných pust
a každý vlastním břehem cesty
začal
růst
...že mám dokořán zavřený oči... bratříčku kudy se chodí pod zemskou kůru pro tahle slova?.....a nebo raděj pššš....asi bych si s nima ještě nevěděla rady....**********☼************