Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 444 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Ženy, které přišly po Emilii Kobierske.
datum / id17.06.2003 / 86692Vytisknout |
autorRowenna
kategorieSmíšené veršeDalší dílo autora
zobrazeno3581x
počet tipů29
v oblíbených0x
do výběru zařadilAlbireo, Lyryk, rebecca13,
Prolog
Ženy, které přišly po Emilii Kobierske.

Bylo to v časech<?xml:namespace prefix = o ns = "urn:schemas-microsoft-com:office:office" />

kdy se mraky uzlily

a hory byly tak vysoké

že na podzim zkrvácely

a jejich přebytečná krev

stékala do údolí. A vlasy šedivé

první podzimní jíní

postříbřilo je.

 

A v té krvi úrodné, v té hebké spraši

si postavil můj děd, v zářivém údolí,

své první obydlí. Krásná je samota,

tak usoudil. Tady budu žít, mezi smrky

s jabloněmi. Tady, kde jsou ohrady

s laněmi, a pelíšky zajíců udatných

a kde si každý podvečer

sáhneš na slunce

ještě než se žuchnutím

spadne za kopec. A na zápraží

budou v noci hlídat vlci oddaní.

 

Však věřte horské krvi. Věřte spraši.

Než se v domku dvakrát otočil 

stalo se, že k jeho domu bílému 

jako úhledné bradavice přilepené

byly domky další. A že smrky zešedivěly

a jabloně byly zaprášené. A že se tomu místu říká

havířská kolonie. Tady přece nemohu dovést

své děvče z kvalitního rodu, statné, červené.

Musím si najít jiné, ne tak náročné.

 

Na příští sobotní tancovačce si ji vyhlédl.

A bylo ji právě šestnáct. Její postava

předurčila, že všechny ženy z rodu, který vznikne

z její krve, budou křehké. A dívala se, zrovna jako se bude dívat

její vnučka o čtyřicet let později, na své první zábavě. Plaše.

A můj děda, i tenkrát malý skřítek, vypadal v očích

žen jak velký bohatýr. Jak to dělal? Nevím. Dobře

si prohlídl lem neuměle nastavovaný

na ledabylé parádě, kouskem uhlí

podmalované temné oči. „Jak se jmenuješ?“

řekl frajersky. „Emilia Kobierska“ jenom hlesla

a sklopila oči. A on najednou toužil

utopit se v nich. A jí se domek

vpletený do ostatních zdál překrásný.

 

První se narodila moje maminka.

No, ano, byla bleďounká, jakoby pokryta

uhelným prachem, a trochu rachitická.

Ale to byly všechny děti v kolonii.

Jejich vlasy byly bezbarvé. A pupíky

nafouklé dvakrát do měsíce, vždycky

když bylo Berouse. (Tenhle zvyk dobře uplatňovala

moje maminka i v naší výchově. Dvakrát měsíčně

jsme jako děti zvracely, vždy, když se bralo.

A pak zas celý měsíc chleba se sádlem.)

A v pihovaté tvářičce zářily oči temné.

 

Z kolonie to bylo jen kousek k šachtě.

Emilia Kobierska, provdaná Tobolova,

z dívenky plaché proměněná zdravě

v dračici, aby toho svého aspoň občas

přeprala, sedávala tam s ostatními robami

když chlapi brali. Aby mu aspoň něco

vyškubla, než to v hospodě na dulnom konci

propije nebo v kartách prohraje. Když

byla úspěšná, zatáhla ho domů k uhlířině

nebo lepenici, se sváteční uzenkou

a pak se s ním narychlo pomilovala.

Víc než dvakrát za den to ten rujník

nesvede, to si myslela. S lehčím srdcem

pak doma chovala své hubeňoučké dítě,

zatímco ten skřítek, v jejích očích obrovský

tu ludru povětrnou hospodskou

přes zadek plácal a přes zuby

si trochu falešně pískal, když

kartu kartou překrýval. 

 

(Její vnučky, pravda,  už tuhle sílu neměly

a  tak mnohdy seděly u okna, a čekaly

němě, až jejich muž přinese

co jim a dětem patří.) To její dcera

ta s tím rachitickým hrudníčkem

v sobě ještě měla jiskry. A o svého

chlopa, když přišel z hospody,

přerazila, co bylo po ruce. Tyhle

děvuchy z kolonie, tyhle laskavé štěkny

mydlily do sebe deštníkem, až je zlomily

a druhý si na lavičce vyměňovaly

vzory na pletení a recepty.

 

Kobierska Emilio,

pověz mi, proč tvoje vnučka

tak nezapadla mezi ženy

ke kterým patří? Proč nikdy

zdravě nevřískala na své muže.

Proč se nefackovala s životem

jako ty. Je to snad tím, že se odstěhovala

z té krví nasycené spraše? Že zapomíná,

zapomíná, čím voněla havířská kolonie?

 

Ale pořád jsou časy

kdy na mracích jsou uzly

abychom nezapomněli

na hory tak vysoké

že na podzim krvácí

z bujnosti, plodnosti

přesycení, a jejich přebytečná krev

stéká do údolí.

 

A první podzimní jíní

stihlo už postříbřit i vlasy vnučky

Emilie Kobierske.

 

 

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

25.11.2019 21:24:40dát kritice tipmarse36

Máme stejné předky, my dvě by jsme měli být sestřenice, prosím Rowenno napiš mi, tvoje maminka byla sestra mého otce Jaroslava. Jinak přečetla jsem všechny Tvé příběhy jedním dechem, paráda, krásně napsané 

04.06.2004 00:00:00dát kritice tiprebecca13
četla jsem jedním dechem...*******
04.06.2004 00:00:00dát kritice tiprebecca13
četla jsem jedním dechem...******* krása...


04.06.2004 00:00:00dát kritice tiprebecca13
četla jsem jedním dechem...******* krása... nesmírná....
30.06.2003 00:00:00dát kritice tipBETY
pěkné, napsala jsi to , že jsem to celé viděla v barvách....tip
22.06.2003 00:00:00dát kritice tipJeanne
* + klubík
20.06.2003 00:00:00dát kritice tipSmykač
Jadrné širokoboké ženy, jak píšeš, bodré a usedlé, avšak svým způsobem nezlomné a ohnivé se u nás ještě vyskytují, i když už asi ne tolik. Alespoň soudě podle naší vesničky a okolních. Jsou to takové ty hodné sousedky, které přinesou dvě kila tvarohu a jelita ze zabíjačky, povykládají si o nejnovějších vesnických drbech a druhý den se dozvíš, že zvalchovaly chlapa k nepoznání, když se vrátil bez peněz z hospody.
(...a nikdy nechtěly létat:)) ******
19.06.2003 00:00:00dát kritice tipRowenna
Beato, co se týče udatných zajíců, a věrných vlků, je to takový trochu kašírovaný obrázek jako ze Strážní věže, jak vlk pije vedle laně, pokojně, v tom světě, který přijde po Armagedonu, Apokalypse, něčem takovém. A každý doufá, že jeho svět takový bude už bez pohrom. I můj děda. Takže tohle jsem se pokusila sdělit, tak nějak nešikovně. A stalo se, že mi tam trčí ti blbí udatní zajíci. :-))
19.06.2003 00:00:00dát kritice tipŽíně
nej**
19.06.2003 00:00:00dát kritice tipBeata
Vsazení toho tvorstva jako domalování atmosféry chápu přesně tak jak píšeš a líbí se mi. Jen zajíc nemusel být až tak udatný :o)
Krásný celek mě to neruší, ale trochu mě v té harmonii psaní a skutečnosti představ zarazil.

18.06.2003 00:00:00dát kritice tipBorisCvek
Moc, moc dobré.... úplně mne to vtáhlo :-). tip a budu nad tím intenzivně přemýšlet :-).

PS. nejde udělit tipy dva? :-)
17.06.2003 00:00:00dát kritice tipčtenář
*
17.06.2003 00:00:00dát kritice tipPája
************************************
17.06.2003 00:00:00dát kritice tipHajka
Čím to, že fackovat se z životem se člověk naučí tak pozdě?
**********
17.06.2003 00:00:00dát kritice tipbbb
Tip a do oblíbených.
17.06.2003 00:00:00dát kritice tipRowenna
Třeba je to tím, že si o těch prvních fackách myslí, že přilétly jen tak omylem, ne? A nedojde mu zákonitost toho, kdy tu facku dostává a proč, kdy vrátit, kdy držet... :-)))
17.06.2003 00:00:00dát kritice tipHajka
Pravdu máš. A taky až neskutečná naivita zúčastněných...;o))))
17.06.2003 00:00:00dát kritice tipEvička
Ty tvoje příběhy jsou zas a znovu neodolatelné. Jen by mě
zajímalo, ...proč vnučka nezapadla mezi ženy...???? Ale možná,
že ano, jinak, básněmi o daném koutu země a lidech tam....*****
17.06.2003 00:00:00dát kritice tipRowenna
Ženy tam jsou jadrné, širokoboké, pevně vrostlé do země. Ani jedna nezkoušela létat. Aspoň myslím. A vnučka (já) se nikdy s nikým neprala deštníkem, nechodila si vyštěkat chlapa z hospody... je spíše kňouravě apatická. :-)))
17.06.2003 00:00:00dát kritice tipEvička
Ty jedna stylistko! Však bys to uměla! Chtělo by to asi na nějakém setkání secvičit scénku : Ženy z kolonie...:-))))))))))))))
17.06.2003 00:00:00dát kritice tipBeata
moc moc pěkný***, barevný a pestrý*** i když mě trochu pocuchal udatný zajíc :o)
17.06.2003 00:00:00dát kritice tipRowenna
Beato, nejen tebe. :-))
16.06.2003 00:00:00dát kritice tipYfča
Moc! ***
14.06.2003 00:00:00dát kritice tipalim
tak tohle nejde prejit jen tak, tak jako zapomenout zivot
v kolonii...skvele dilo..*t
12.06.2003 00:00:00dát kritice tipLyryk
redaktor poezie
A na zápraží

budou v noci hlídat vlci oddaní.

12.06.2003 00:00:00dát kritice tipOlina
ale pořád jsou časy, kdy na mracích jsou uzly

*******************************
12.06.2003 00:00:00dát kritice tipCarrie
ty jedeš!!!
12.06.2003 00:00:00dát kritice tipguy
„Emilia Kobierska“ jenom hlesla
a sklopila oči. A on najednou toužil
utopit se v nich. A jí se domek
vpletený do ostatních zdál překrásný. ***


12.06.2003 00:00:00dát kritice tiprainman
bezvadný***(...mám v příbuzenstvu Kuberskou (za svobodna), třeba se znaly...)
12.06.2003 00:00:00dát kritice tiprainman
zapomněl jsem dodat, že je taky z Ostravy...

11.06.2003 00:00:00dát kritice tipStanislav_Vašina
nádherná bukolika a industrialita... :o)) *
11.06.2003 00:00:00dát kritice tipAtalanta
... *
11.06.2003 00:00:00dát kritice tipvon_Tikowitz
tohle musím v klidu ...vrátím se :
11.06.2003 00:00:00dát kritice tipDuf
moc líbí*
11.06.2003 00:00:00dát kritice tipvon_Tikowitz
našel jsem si klid:nádhera * * * * * *
11.06.2003 00:00:00dát kritice tipproťapaná_teniska
Hmmm..........Ať i prapraprapravnoučata jsou tak zajímavá...*
11.06.2003 00:00:00dát kritice tipJosefk
no vida!
:-)))

11.06.2003 00:00:00dát kritice tipcekanka_ucekana
*******************************************************************************************************
*******************************************************************************************************
*******************************************************************************************************
*******************************************************************************************************
*******************************************************************************************************
11.06.2003 00:00:00dát kritice tipAlbireo
Rowenno, jak to, že mne Tvoje básně rozbrečí?
Je tohle vůbec báseň. z větší části to má moc blízko k próze. Překrásné próze, i když dělené do veršů!
A pak přijdou ty zauzlované mraky a já cítím dotek něčeho, co nedovedu pojmenovat.
Tip, Výběr, Nej
11.06.2003 00:00:00dát kritice tiptanganika
*****


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.