Na hříšti tatrmanů

Na hříšti tatrmanù

Na hanbu byli dáni běsi stárnutí

V té obci by měli udělovat  řády

Při každém zaškytnutí času 

občané jdou si umýt s rukou

pomyslné mikroby  a prach

Strach mají z cizího

Cihel i těsnopisu

Celníci pilně nastavují boltce

Neradi zvenku slyší

jak lstivě se věci mění

Na temeni dnù plíživě

mizí polekané rùsty

Čas neprší Jen krápe

V tesknění kapek

nebe se kaboní

Na koni visí cíp kalendáře

Zas jedno výročí,  které se neoslaví

kùò marně s řády cválá

Je přece tam kde raději si lžou

Ze lží se neomdlívá

Jen se připozdívá

v soumraku těl na hříšti tatrmanù

Kdo se tam bohapustě pyšní?

Kdo že je děvče, či jinoch onačejší?

Tu něco naze visí, tu zas klinká

Jen to jak upomínka

na slepou bábu hra, co zùstává tu slepá

Nebe se kaboní a zbývá trochu chùze

Do krámu na zmrzlinu

Do krámu na iluze