Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNěco se stalo
12. 05. 1999
0
0
1861
Autor
Phil
Poslední dobou se má romantická duše střetla s neporazitelným soupeřem, který ji systematicky ničí - s chozením do práce. Tak si z toho aspoň dělám srandu.
Které padá z nebe
Sedím tajně bosý
A od nohou mě zebe
V obecné tuposti
Lidí zde kolem
Topí se myšlenka
V záplavách norem
Za obzorem příčetnosti
Smysl se ztrácí
Tam přesně teď sedím
-v té zasrané práci
volis asi takova slova, jaka se k praci hodi, budiz odpusteno to slovo zasr.., bere Ti cas tady interpretovat sva dila...:o)
ha silně zasraná slova, ježišimarja, bez siláckejch slov by to nešlo? co je na práci zasranýho, tak dělej jinou, co je na tom poetického?
Co je na tom poetickýho? No, přesně to, co nechápeš, a co odsuzuješ zasranýma a siláckýma slovama. Co jinýho?:-)
Papoušek asi nechápe, že to byla jen sranda. Možná není dobrý sepořád rochnit v různých poetických klišé. Vypadá to, že se z toho blbne. Třeba nám z toho, ptáček, vyroste.
No, ja mám přesně opačný zkušenosti, nenáviděl jsem školu a sem spokojenej v práci.
Phile!!:-))) Kdybych to neznal...!!:-)) Je strašně fajn tvůj (a teďka už i můj) nadhled!!!:-)