Žízeň

...a zvon Amorův byl na pomoc...

Růži k ránu donesu ti, věnovat se své labuti, pohled žízně vždy ocení, v dravou šelmu závoj změní. Nocí tápat rukou v ruce, zkoumat touhu nebojíce, poznaného neznámého, zkoumat Sira udatného. Vstoupit v kraj tvůj Venušin, slastný okamžik, ten čin, sténat v nitru pomaličku, exploduješ za chviličku. Znova spojit tajná přání, milovat se do svítání, s rozbřeskem začíná éra, celé noci se lvem bděla. Své drápky tajně bořit v kůži, přivonět k tvé vlhke růži, zulíbat tu širou pláň, děkujíc za vrchol, zaň.

---