Co vidíš?

Připomínáš mi někoho, koho jsem kdysi znala.
Věř mi, že jsem toho kluka milovala.
Máš jeho tvář, jeho vlasy, tělo,
ale nejsi to ty, ještě by to něco chtělo.
Možná se změnil můj pohled na lásku.
V očích nosím si nevyřčenou otázku.
Uléháme spolu na postel z pentagramů,
přemýšlíš jen, jestli k tobě nebo ke mně domů.
Vnímáš snad jen svůj šampónovej svět.
Pod lustrem visí mi růžovej kvěk,
všechno to vidí, slyší, zná,
chvíle kdy jsem jen a jen tvá.
Díváš se na mě hnědýma očima.
To, co skončilo, znova teď začíná.
Nechci tě ztratit, nechci tě mít,
možná je lepší o nás jen snít.
Né, nechoď pryč, kam bys šel?!
Radši bys za ruku chytit mě měl.
Potřebuju vědět, co ke mně cítíš,
KDYŽ SE NA MĚ PODÍVÁŠ, CO VIDÍŠ?!!