Jak zabít kult aneb Druhý čaj z jednoho pytlíku: Matrix-Reloaded

Jak zabít kult aneb Druhý čaj z jednoho pytlíku: Matrix-Reloaded

  Matrix-Reloaded je rychlá postmoderní skládanka, ve které najdete ledacos: starověkou mytologii, upíry, sex, orgasmus v dortíku, taneční párty, Martina Luthera Kinga i reklamní kampaň.

  Skládanka je politicky hyperkorektní - důležité role mají ženy a afroameričané a asiatoameričané hrají výraznou přesilovku nad...hm...američany? Při klubových scénách taneční párty vás možná dokonce napadne, jestli úloha bílé rasy není definitivně u konce.

  Matrix-Reloaded navazuje na zápletku z prvního dílu, ale nijak výrazně ji nerozvíjí: dobro (které je dobrem poněkud pochybným a to hned v několika významech) bojuje se zlem (které rovněž není tak úplně zlem).

   Boj ale ze všeho nejvíc připomíná pečlivě naplánovanou a zorganizovanou školní besídku, na které se akčnější scénky střídají s recitací. Bojové scény jsou dokonale vypočítané a působí sterilně: zatímco v Matrixu se Neo při kung-fu exhibici alespoň trochu zapotil, v Reloaded zůstává jeho čelo digitálně suché. Během akčních sekvencí má film tendenci zvrhávat se v průměrnou střílečku. Avizovaný vrchol celého snímku, automobilovou honičku na dálnici, zachraňuje jen Trinity - upnutá v černé kůži se na silné motorce řítí v protisměru napříč rychlostními pruhy.

  Schopnosti některých postav jsou silnou kávou i na realitu matrixu - z albínských dvojčat budete mít pocit, že si je tam zapomněl Peter Jackson a Neo poletující se supermanovsky zdviženou pěstí vás taky možná naštve. Celou dobu jsem čekala, že právě tohle je známkou sebeironie a schopnosti pousmát se nad vlastnoručně stvořeným kultem, bohužel asi marně.

  To všechno je prokládáno třeskutými filozofickými dialogy hlavních postav, v nichž padají perly typu "Některé věci v životě se nemění. A některé ano.".

  Jakýs takýs spád (a další dílek do mozaiky) přinese až poslední čtvrtina filmu - překvapení, i když  trochu očekávatelné, vás možná přivede k myšlence, že bratři Wachowští z téhle nastavované kaše třeba ještě něco vykřešou.

  I mise a charaktery jednotlivých postav už známe a nic nás nepřekvapí: jen Neo špatně spí, Morpheova postava se čvachtá v patosu, ministr obrany na Sionu naplňuje všechna myslitelná klišé a několik postav má šanci objevit se v ději zcela zbytečně. Na nejzajímavější postavu tak aspiruje agent Smith - kterýkoliv.

  Slabiny filmu se nepodařilo zamaskovat ani výraznější hudbou - zatímco s Matrixem vznikl vynikající soundtrack, v Reloaded jsem žádnou hudbu buď nezaregistrovala, nebo tam prostě není.

  Možná jsem měla vůči "dvojce" Matrixu přehnaná očekávání, možná je druhý díl poznamenaný tím, že vlastně druhým dílem není. Ale nejlepším pokračováním Matrixu by bylo žádné pokračování.

  I když důvodům, které bratři Wachowští měli, rozumím.

Odolal by jim asi málokdo.