Nechci být sochou.

Rozumět se snažím
hladina řeku ubíhá
gestům tvých paží
vstupují za mnou do ticha
brány zavřených víček
jak voda tam bloudíš
v soumraku co svázal ti vlasy
měsíčním paprskem a tím
provazem co máš
rozezním všechny zvony
nechám rozkvést všechny růže
pohladím tvé dlaně
at vyvedou mě z mé samoty
co několikrát jsme prošel
jak tulák po hvězdách.

Byl jsem jak socha kamenná
stojím v dešti
probudili mě tvá ramena
těmi se nechám vésti
jasem tvých očí
než bloudit v mlze
sochou se mi být nechce
cítím tvé doteky dlaní lehce
jak si mě svazuješ nití
svou rukou hebkou
navždy jsem v tvém dechu
tvá paže si mě ovíjí
jak růže na tvém rameni
přikrytá vlasy
v samotě ticha.

---