Magdaléna

Já chtěl se trochu vyjímat, já chtěl být něco víc a o lásku se zajímat

 a odpovídat na otázky mlčením.

A není proč se zajímat a není co tu říct, já miloval a přijímal,

A za mne múzy, psaly verše k  mlčení.

Já nechtěl jí nic zastírat, jedné jediné, nezapomněl ji objímat,

 Nosit růže, s čirou vášní k dveřím, polozavřeným.

Ref:

Snad se bála trochy citu, snad se bála obejmout, a já doufal že ji spatřím další den.

Sám tak ve svém bytu nevím kam mám usednout, stále věří že se nikdy nesejdem..

Dvě oči jak Venuše a Mars na nebi, srdce že ji netluče,

A ruce, že jsou chladné pod hřeby.

I anděl s ženou jedinou, co touží milovat, je popletenou Egidou,

Co neví, co má pro ni znamenat.

Ref:

Snad se bála trochy citu, snad se bála obejmout, a já doufal že ji spatřím další den.

Sám tak ve svém bytu nevím kam mám usednout, stále věří že se nikdy nesejdem..

Slunce svítilo, ramena hladilo, slzy stékaly, my se jich lekali..nevěda že štěstí přinesou..