Modrá touha.

Dotkni se mého pohledu
svou něžnou modří
co namaloval malíř
ráno do svého obrazu
a modré poměnky mají
oči zaslepené pylem
modř z kosatců
se prohání s vánkem
po modré hladině.

Mé oči tobě šeptají
mojí zpověd života
hlas oněměl do tmy
čtu napsaná slova
cos kladla vedle sebe
tak těsně k sobě
bez žádných mezer
kde neprojde ani vlas.

Dotýkám se hedvábí
co ukradli jsme jaru
z krůpejí rosy
co uvízla na tvých nohou
konečky prstů šeptají
něhou zkřížených mečů
lavinu slov
co k tobě směřují.

---