Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStřet
17. 08. 2003
8
0
1605
Autor
rabako
Kroutím si konečky vlasů proti světlu,
abych zjistila roztřepenost tmy
Jako v mateřské školce
- tam bylo peklo v rohu -
kulatím tváře do úsměvu
bez sousedních tónů
Nahrávám flétnový part
zase zvoní. Malíř z pátého patra
potřebuje siluetu prodýchanou vzduchem,
aby dokončil svůj obraz.
Já chci hrát !
Zvyšuje hlas. Na rtech
orosený hněvem - neměl by malovat zátiší !
Je důvod pro zamračenou oblohu.
Poklidně roztahuji záclony.
A malíř?
Otevírá rám, aby klavír opršel ...
Don´t_worry
06. 09. 2003von_Tikowitz
19. 08. 2003
jediné, co mi není po srsti, je zničehonicný klavír, ale jinak se mi to moc líbilo - aha, ještě 345 verše bych oželel, ale první dvojverší je výborné a celá druhá strofa poeticky dějová... a vyjasnění v následujícím dvojverší... líbí se, líbí :)
*