Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Sněží

17. 08. 2003
2
0
1337
Autor
Zenra

Sedím si jednou takhle ve studovně a najednou koukám, že venku to vypadá jakoby sněžilo...

 

Sněží,

 

Ne, to jen bílé chmýří pampelišek

poletuje vzduchem

a ve své prostotě hledá,

kde započít nový život.

 

Bez příkras,bez zázraků,

obyčejný, holý život.

 

V horkém parnu se snáší k zemi

Vločky bílé, jak duše dítěte,

spatřivšího poprvé nádheru světa,

který tak bolí a přesto je tak jedinečný.

 

Neroztají. Nezemřou. Bojují.

 

Pokojně se snášejí,

občas popohnány větrem

do horizontály času.

 

Neúprosného, přesného,

který odměřuje všemu stejně.

Žádná výjimka se nepovoluje.

 

A on s pravidelnou přesností

odkrajuje každou setinku jejich jepičího života.

 

A oni splnivše své poslání,

s láskou zanikají,

dávajíc smysl nové existenci.

 


Ta poslední je fakt krásná...

katugiro
18. 08. 2003
Dát tip
jde to, i když třeba "horké parno" mi zní podivně a "duše dítěte" pateticky (tenhle dojem ještě například na konci)... ale dnes jedna z lepších :)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru