kamarádce , když jsem se strašlivě pohádaly ( 2000 )

 

Hloubka bezmoci

  

Nedýchám tichem své smrti – a přesto žiji

Nepláču krví svou dlaněmi – přesto vykrvácena sténám

Vlezlosti bytí rezignovaně neodporuji už

Ah, Bože díky …

… za tu hloubku trýzně

… za udání minulosti

… za nemrtvost vzpomínek

… za nepotřebu naděje

… za nesmrt duše

… za neztracení citů

za zrození

za umírání

za možnost zemřít

jsem – bez snahy

jsem plná ve svém pokoji

promáčena suchem neexistování

není bylo

není JE

nebylo bude

nejsem

není nic v mém bytí

NENÍ …

Jen tichý vjem srdcezáře Boha choulícího se do Lásky

Sebevražedné sebevnímání – v Lásce

Jen láska …

PROČ ???

 

---