Láska - páska

Která autorka? Tohle je čistě hypotetické dílko, věc co se stává každý den mnoha ženám, nikolivěk Potrhlici (autorce téhle blbůstky).

dobrá... ma omluva Potrhlici... tedy jinak: ...tak tu čistou lásku zřejmě prožívala jen hlavní hrdinka této blbůstky, nikolivěk však vosouložující partner či Potrhlice...:-)

Ženský bývaj naivní a všechno moc prožívají, všechno je pro ně hned velká láska na celý život. ;-)

...tak tu čistou lásku zřejmě prožívala jen autorka díla, nikolivěk však vosouložující partner...:-)

no tak jo, no...

to je zase blábol:-))

Potrhlice umí jen blábolit.

Jiříku, ano, toto dílko vypráví strhující a dramatický příběh. Pozorný čtenář (který dělá za týden zkoušku z logiky) přehlédl, že je to celé vyprávěné z pohledu subjektu Ž. Tedy si oba první řádky neodporují. V prvním jsou vyjádřeny růžové sny subjektu Ž. Druhý řádek naopak subjekt Ž přenáší do tvrdé reality a vypovídá o tom, že subjekt Ž je nezkušené telátko, které nemá ani páru o světě subjektu M. Třetí řádek je pouhé konstatování, že subjekt M si neváží subjektu Ž, protože mu podlehla, aby mu udělala radost a jde si hrát na jiný píseček, protože subjekt M je obyčejný dobyvatel a už ho nebaví pevnosti, které dobyl. Ve čtvrtém řádku příběh graduje tím, že subjekt Ž vyjadřuje své zklamání a rozhorčení. PS: Jiříku, děkuji Ti za vyčerpávající rozbor z pohledu subjektu M, řehtala jsem se od začátku až do konce. Díky, už dlouho jsem se tak mile a od srdce nezasmála.

Jééé, to jsem rád, že jsem potěšil, to je fajn :)... Teď už je mi stanovisko subjektu Ž jasnější, i když úplně souhlasit prostě nemůžu, první verš něco říká a říká to jasně, nezávisle na tom, že to autorka Ž cítí jinak :)))...

Ona si myslela, že spolu chodí z čisté lásky. On byl už od začátku jiného názoru. Je to teď jasnější. Je to opravdu vyprávěno z pohledu Jí, která žije ve svém vysněném světě a nepřipouští si, že skutečný život je něco úplně jiného. ;-)

ehm...

..no, ne že by se mi to nelíbilo:-))------

V útvaru se nachází jisté části, s nimiž se lze ztotožnit. Dále se v něm nacházejí části, s nimiž se ztotožnit nelze...

Tak, tak, REDHOT, tak to má být. Kdo se chce ztotožnit, ten se ztotožní, kdo ne, toho nemohu k tomuto nutit. ;-)

asi bych to zařadil spíš do kategorie blbůstka

Na Blbůstku mi to připadá, že to má moc vážný podtext.

Vážný podtext? Tak to už jak to kdo má... Já mám poezii ...tak to vidí pozitivisté... to jo a to já nejsem... Pro mne není duležité, co autor prožívá... pro mne je duležité co a jak napsal...

Fajn Fauste, chceš to mít v Blbůstkách, dám Ti to do blbůstek. Pro mne to byla jen taková obyčejná miniatůrka a autorka tohoto dílka nic neprožívá, je jen necitlivý kus balvanu, abys věděl. ;-)

Ty si ale... :-) Dej to kam chceš, je to přece tvoje. K těm citům... já to nemyslel nijak zle... taky nejsem kus balvanu :-)

Potrhlice je Potrhlice a asi nemá na Miniatury, jen na Blbůstky a Jen tak pro radost. Neva, Potrhlice si kvůli tomu nohu za krk nedá. Fauste, vidím Tě. ;-)))

Jejky, můj obrázek se nepovedl, tak ještě jednou šíroširý:

Super!!!!!!!!!!

Jo jo, Potrhlice rozhodně patří do blbůstek... A k dílku - pozorný čtenář (který dělá za týden zkoušku z logiky) by mohl namítnout, že se první dva řádky sporují - totiž věta "Chodili jsme spolu z čisté lásky" tvrdí, že mezi subjekty Ž a M panoval vzájemný, tedy oboustranný vztah čisté lásky, což věta "a Ty jsi mne chtěl jen vosouložit." vzápětí popírá a vzájemnost mění v jednostrannost, zatímco ze strany subjektu M se jedná o čistý obchod za kino sex, za večeři sex, čímž subjekt Ž staví spíše do pozice prodejné ženštiny, která si nechává platit takříkajíc v naturáliích. Třetí verš je potom zjevná nadsázka, neboť subjekt M nejspíše neutekl, spíše prostě jednou nepřišel a následující dny také ne, ani nevolal, telefony nebral a zřejmě si našel nový subjekt typu Ž. Pokud se však o nadsázku nejedná, je přijatelné vysvětlení, že subjekt Ž byl svázán s jiným subjektem M, který, vrátivše se ze služební cesty, načapal Ž s jiným subjektem M, který pochopitelně utekl, aby si zachoval svoje jsoucno. Při této interpretaci se nabízí otázka, komu pak vlastně patří závěrečný verš - zda subjektu Ž, že byl vázán na dva subjekty M, či subjektu M, který se vázal na Ž i přes vědomí existence druhého subjektu s nárokem na Ž, či druhému M, který si Ž tak málo všímal, že si tento hledal jiný subjekt typu M. Báseň je tedy výpovědí o nestálosti mezilidských vztahů v dneším technikou zahlceném světě, kdy člověk a jeho city je degradován na subjekt určitého typu a láska se zove vztah mezi subjekty... Bude ještě zřejmě dlouho trvat, než toto dílko, které na tak malém kousku tolik říká, bude řádně oceněno, nicméně věřím, že se tak jednou stane.