Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRychle a zběsile
Autor
Dalamar
Nechci, aby jste viděli jen formu.Důležitý je obsah. Jo a tohle nese poselství.Hádejte jaké.
Rychle a zběsile
Nakopnu mašinu a koukám do deště.
Je tam, kouká na mě a čeká.
Směju se jí do ksichtu.
Smrti se dnes už nikdo neleká.
Jedu za láskou, jedu se rozloučit.
Když to tak chtěla, tak to má mít.
Nemá dost odvahy sama to ukončit.
Teď je čas nesmutnit a začít žít.
Zvoním a nic se neděje,
teď mě fakt dostala, potvora hravá.
Jako vždy poslední umírá naděje.
Ale tohle se přece vždycky nestává.
Jedu domů, řítím se přes highway.
Plyn držím na doraz.
Kdo chce, smrt je dnes na prodej.
Potvora hnusná chystá tu podraz.
Stavím to u auta, značku má známou.
Co se tu stalo?
Už nic není v pohodě.
Auto je nasračky.
A mrtvá holka vně.
Volám fízly, sanitu a Boha.
Fízli jedou,
sanita houká
a Bůh na nás sere.
Cos tu dělala?
Proč?
Copak s to čekala?
Ještě teď má na tváři úsměv.
Věřila v Boha,
že jí snad ochrání.
Úsměv jí přimrzl a naděje umírá.
Teď už ji čeká jen ta cesta poslední
a ona se k osudu sama ubírá.
Nikdo tu nestaví,
všichni jedou dál.
Co s tím máme dělat?
Prostě se tu další”chcípák” stal.
Držím její hlavu a slzy padaj,
moje dvě já se už zase hádaj.
Vysrat se na svět a otočit se (k němu) zády?
S těmahle radama už nevím si rady.
Co mohla udělat?
Ona v Něj věřila
a teď leží tady.
Rychle a zběsile řítím se po higway,
smrt tu má dnes velký kšefty.
Slzy v očích a srdce na prodej
smrt má ve všem prsty.
Rychle a zběsile řítím se soumrakem,
déšť řídne a obloha jasní,
maličkej závod, jen s jedním tirákem
a už je to jasný.
Hraje se vo všechno a cíl je v dály,
ale ti potvoři fízli tam stáli.
Majáček za mnou a smrtka čeká,
ale kdo není máčka se ničeho neleká.
Dvě stě v městě,
tři sta z místa.
Přejedeme tady Krista.
Světla jsou všude,
fízli jen čekají.
Si věříte, pánové.
Mě jen tak nedají.
Rychle a zběsile ženu se lesem.
Světla nikde, silnice se točí,
ten strom jsem neviděl
a cesta tu končí.
Ležím tu na stráni.
Nemůžu se hýbat.
Už čekám jen na to svítání
a přestávám dýchat.
Nad obzor vychází Slunce.
Takhle skončil ten co chtěl žít jen pro lásku.