Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

(Ne)osobní zpověď

12. 10. 2003
3
0
753
Autor
probably

Neumím litovat jen

Někdy nakapu na

Lžičku denní příděl

Soucitu pro druhé

(Chutná příliš hořce

I na medovém úsměvu)

 

Nechodím na hřbitovy

Nemám vztah k zemřelým

A přesto je oplakávám

Každý rok na Vánoce

(Není mi jich líto je

To jen v rámci tradice)

 

Nehladím děcka po vlasech

Bojím se zapomenout raději

S hořkým úsměvem říkám

Já parchanty nemám ráda

(Po večer brečím do polštáře

A toužím stát se matkou)

 

Tvářím se odvážně a zatím

Jsem velký srab co utíká

Ze života a má pořád strach

I když mi to nikdo nevěří

(A když čtu tyto řádky ptám se

Jsem tohle opravdu já) 

 


DNA
14. 10. 2003
Dát tip
skvěle podaný neustálý vnitřtní boj uvnitř člověka***

Cavalera
13. 10. 2003
Dát tip
* viz. Dia .. třeba to tak funguje .,

Abyss
12. 10. 2003
Dát tip
....dost dobry, takovy zrcadlovy (mozna zazrcadlovy) *

Diana
12. 10. 2003
Dát tip
Hořká zpověď. Upřímná. Takové chvíle zná každý. Jediný lék a elixír odvahy je láska. Když ji nedali tobě, rozdávej ji ty sama - a budou se dít zázraky.Tip za upřímnost.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru