Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Matka a dítě

Výběr: Cavalera, Lyryk
16. 10. 2003
19
0
4331
Autor
Rowenna

Ale všimla jste si

matko

jak zvláštně to dítě

vyslovuje slovo

ublížení?

Kde k tomu přišlo?

 

Tak zelené je

chmýříčko trnů

ještě slehne

když pohladíš je

jak kočku

směrem od oušek

po hladkých zádech.

 

Ale všimla jste si

matko

jak divně usmívá se?

Rty jako rybka

vlní se

tady je ocásek

tady je zub

tady se sehneme

ať neodřeme

ten úsměv.

 

Ale všimla jste si

matko

jak hladí kámen?

V kameni list a květ

v kameni loupežník

v kameni čaroděj

pod jeho dlaní ožije.

 

Jen matka oslepne

v těle má hnízdo vos

 

dítě je predátor

 

matčino srdce

nejdříve sežere.

A jako by

jako by

 

spolklo

v čase

kdy skromně

snáší se z chrámů

večerní nešpory

 

„Svatá Marie

požehnaná ty

mezi ženami“

 

jako by

jako by

s matčiným srdcem

pohltilo zároveň

i samo sebe

i samo

nebe.


 


jsem ráda, že jsou náhody, který mě někdy zavedou, relativně daleko, hluboko a tak *

jsem ráda, že jsou náhody, který mě někdy zavedou, relativně daleko, hluboko a tak *

Rowenna
24. 03. 2005
Dát tip
opravdu hluboko a daleko a široko sama jsem si ji překvapeně přečetla, ledacos bych vytkla, no jo, no. Co pouť? nejdeš? Já byla včera s vnučkou, a byla kouzelná, neboť normálně je její slovník "sakra, auííí, zlobí, hapalo, dolů, prase", a včera vytahovala arzenál "krásných" slov: Líbí, Sluší, hele, koukej, čáčí... Obzvlášť slovo sluší mě fascinovalo. Když se vztahovalo k pouťové střelnici. :-))

je dobře, že bys vytýkala:) pouť? a jó, však my tu máme pouť, ani ti nevím, pouť je tradiční nedělní program naší rodiny, každým rokem touto dobrou, ale já letos asi úplně vynechám.. bojím se, že si nenajdu čas a nějak mě to bez chlastu nebo právě bez těch dětí nestačí :)) no nezní to hrozně? asi jo s dětmi jsou poutě nejveselejší, ještě bych si mohla třeba nějaký zapůjčit:)

Rowenna
24. 03. 2005
Dát tip
no jo, Pepča už tam bydlí od včerejška, jsem si myslela, že už dozrál, ale houbelec. :-))

vždyť je to prima! :) (co má nejraděj? drn drn autíčka?) :))

Rowenna
24. 03. 2005
Dát tip
a co bys řekla ty? stánky s pivem a holky. :-)

tsé, to je mi atrakce! :)) pozdravuj ho:)

andromeda
07. 04. 2004
Dát tip
Moc pěkné Rowenno!

studanka
04. 11. 2003
Dát tip
*

Seregil
04. 11. 2003
Dát tip
To už je snad na nobelovku to tvoje psaní Rowenno....****

Lyryk
22. 10. 2003
Dát tip
zRowínko: tvé básně jsou průzračné, často nepotřebují žádný výklad, samy ho nesou, což je mnohdy klad; ale věřím, že se najde časem i potrava pro mé rozšifrovávání, tahle je moc dobrá na nějaké hnípání .-)

Toma
22. 10. 2003
Dát tip
Umět tak psát pocity duše své, tak jak psány jsou básně tvé.

Duhovka
20. 10. 2003
Dát tip
Zajimavy napad... Pekne

Rowenna
20. 10. 2003
Dát tip
Ostrich - jo, to máš pravdu, s tím koncem. Je to takový sentimentální blábol - a já jsem čekala, kdo mi to napadne. :-)

Nevímkdo
20. 10. 2003
Dát tip
vetřelec - přesně ten pocit jsem měla, když jsem byla těhotná. jasně, svý děti miluju ale pořád je někde kousek mne jen můj a ten jim nedám. Myslím že té básni rozumím, je to silné a hlavně - krásně a přesně vyjádřené smekám a doufám že se alespoň přiblížím...časem...s věkem...zráním... tip

Nevímkdo
20. 10. 2003
Dát tip
vetřelec - přesně ten pocit jsem měla, když jsem byla těhotná. jasně, svý děti miluju ale pořád je někde kousek mne jen můj a ten jim nedám. Myslím že té básni rozumím, je to silné a hlavně - krásně a přesně vyjádřené smekám a doufám že se alespoň přiblížím...časem...s věkem...zráním... tip

Ostrich
19. 10. 2003
Dát tip
Jo, dítě JE predátor, nemůže nebýt, ještě tak aby bylo chudinka někde v koutě, musí nás ulovit, osedlat, vymačkat, obolet vosím hnízdem starostí, tedy spíš jehelníčkem v duši, člověk ani chvílemi neví v jaké poloze spočinout, aby to nebolelo, jasně! A přitom to není-je-není oběť, není-je-není bolest, stejně jako když člověk po čase pochopí, co všechno z naivních životních možností-plánů už s jistotou nestihne a neudělá. Jenom ten konec se mi trochu nezdál, takový pateticky přilepený jak pouťový balónek k poctivě vyřezanému tvaru z lipového špalíku. Ale třeba mi to jenom nedošlo. ***

WiruZ
17. 10. 2003
Dát tip
uuuuu!!! musel jse mto teda prelouskat 2x, ale je to velice velmi*/*

DNA
17. 10. 2003
Dát tip
***

Morr
17. 10. 2003
Dát tip
.. je to poměrně silné dílko, oslovujicí., člověk nachází v této básni zajímavé obrazy ... myšlenka dětského predátora ve mě vyvolala vzpomínku na povídku Bradburyho: Malý vrah.)

Rowenna
17. 10. 2003
Dát tip
Morney: řekla jsem si, že ti odpovím. Ale nevím co. Chápu tvé pocity, chápu, že to můžeš vnímat ošklivě, tuhle báseň. Ale vztah matky k dětem a naopak může být daleko komplikovanější, než tvůj momentální bezvýhradný stav lásky k desetiměsíčnímu miminku. Jsou dvě cesty - celý život si něco nalhávat - o báječnosti své rodiny, svých dětí, sebe sama. Nebo - prostě si připustit, že někdy něco skřípne. Zvolila jsem si pravdu, jakkoliv zní tvrdě. Miluji své děti a vnoučata - ale vidím je. Už mohu. A vidím i sebe. I to už mohu. Je to určité osvobození. A v tom je krása. Nebo je to všechno ještě úplně jinak, co já vím. Ale nějak tak o ztrátě falešných iluzí to je. :-) Přeji krásný den a holčička ať se ti chová. :-)

Matka a dítě? Ano, mě oslovuje ten úhel pohledu a vlastně celá báseň ... jako vždy.*

Andulka
16. 10. 2003
Dát tip
....jako obvykle....nemam co dodat, nez ze je mi potesenim cist tvoje veci...kousek po kousku...slovo po slove...***

Cavalera
16. 10. 2003
Dát tip
hm hm hmn .. připomíná mi to nějakýho básníka takovou tou theatrálností:-) .. jenže já vlastně nikoho nečetl:-))) .. no al elíbí:-)*

Lilie
16. 10. 2003
Dát tip
Zajímavé ... Tipipit

dick
16. 10. 2003
Dát tip
dite je predator..ano.sezere vsecko..nakonec i budoucnost

kolikrát jsi, Rowwy, vyděla Predátora? - v úterý dávali Vetřelce a ty si se určitě koukala - to bych chtěl vidět, jak se koukáš na vetřelce

Rowenna
16. 10. 2003
Dát tip
Ne, ne, nedívala jsem se na vetřřelce. Skoro na televizi nekoukám. Tohle je jiný vetřelec - toho si pozveš sám a rád.

Geed
16. 10. 2003
Dát tip
Ono se vždycky někoho něco dotkne..... Dotčení si pak dávají do zubů v malém nebo velkém, nebo aspoň bývají uražení a dotčení a divně se na sebe koukají..... Mě se tohle dílko líbí, už kvůli tomu, že dítě je skutečně parazit. I když děsně roztomilý a milý. Jednoho takového parazita máme doma :-). A už umí říkat ťáťa.....

Rowenna
16. 10. 2003
Dát tip
ŤaŤa, jo? To je milé. :-)

Yfča
16. 10. 2003
Dát tip
*

Print
16. 10. 2003
Dát tip
*!

Mařka
16. 10. 2003
Dát tip
*

Morney
16. 10. 2003
Dát tip
Nevím, jsem nějak mimo. Z celé básně na mě padá docela depka, jo, určitě na tom něco bude, že dítě je predátor, ale já jako matka desetiměsiční holčičky tohle srovnání špatně vstřebávám. Nicméně tvoje dílko je rozhodně přinejmenším zajímavé, je vidět, že mě oslovilo, protože koukám, že jsem tady začala psát pomalu román :)) Končím...:))

No páni! Koukám, že se tu mění všecko:-)°°°°°°

Rowenna
15. 10. 2003
Dát tip
Co? Co se mění všechno? :-) Jak to myslíš?

no ty se měníš,nebo to, co píšeš! Tohle přece neni standardně tvoje! Ale neměnně je todobrý:-)))))

drfaust
14. 10. 2003
Dát tip
*** t

šmarjá...to je síla************************ místy až nejvíc.... ............. Ale všimla jste si matko jak divně usmívá se? Rty jako rybka vlní se tady je ocásek tady je zub tady se sehneme ať neodřeme (ten) úsměv. NEBO ............... Ale všimla jste si matko jak hladí kámen? V kameni list a květ v kameni loupežník v kameni čaroděj pod jeho dlaní ožije. pokud mohu, báseňku si uchovej pro případné zvěčnění

poslední strofa je dovysvětlovací.......abych jen nechválil :))

i když pjekná....

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru