Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 467 tisíc textů, miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Runové čepele
datum / id30.10.2003 / 98098Vytisknout |
autorLancelott
kategorieRecenze i neliterárníDalší dílo autora
zobrazeno1841x
počet tipů1
v oblíbených0x
zařazeno do klubůKlub starých obyčejů,
Prolog
Runové čepele
 

Názvem Runové čepele jsem obdařil sérii šesti knih autorky Ann Marston. Jedná se o dvě na sebe navazující trilogie, kde název první z nich jsem použil i pro tuto recenzi. Nazývá se tedy trilogie Runové čepele. Druhou v pořadí je trilogie Ostří exilu. Celá šestice knih je obdařena jednotným konceptem grafiky obalu i vazby. Pro český trh připravilo knihy nakladatelství Wales.

 <?xml:namespace prefix = o ns = "urn:schemas-microsoft-com:office:office" />

Děj knih se odehrává v uměle vytvořeném fantazy světě, jenž se skládá z pevniny a jednoho souostroví. Mrňavé ostrůvky kolem pevniny jsou spíše dekorativním doplňkem. Svět je obsazen silně nábožensky smýšlejícím obyvatelstvem, jenž je rozčleněno do mnoha národů, kde každý má svá specifika. Některé národy vzkvétají, jiné vymírají, některé ve vývoji stagnují, jsou potlačovány, nebo se naopak pokoušejí o monstrózní expanzi. Propracovanost kultur, jejich zvyklostí a tradic, jakož i pověstí může být jistě pokládáno za jeden z kladů celé série.

Svět jako takový je pak zpracován i graficky v několika mapách. Na začátku každé z knih jsou rozpracovány mapy použitelné jen pro danou knihu. S postupujícím dějem se pak také na začátku objevuje neustále se rozrůstající strom života hlavního rodu v ději.

Celý rok je rozdělen po pohanském způsobu na osm částí a autorka nikdy nezapomíná připomínat, ve které z těch osmi částí se nacházíme a takovéto pasáže jsou doplněny i tradicemi, jejichž vykonávání je do děje zahrnuto jako velmi příjemné zpestření. Jen snad povahy, které si na toto příliš nepotrpí by mohly shledat při čtení například již páté knihy, že by toho už mohlo být dost.

 

Snad nejdůležitější roli v hexalogii však zaujímá magie. Podle magie jsou pak také náležitě rozděleni hrdinové na kladné a záporné.

Záporní hrdinové vládnou krvavým černokněžnictvím, jenž umožňuje čarodějům své protivníky buď zabít, nebo jinak ovládnout. Mnohem účinnější je však hromadné obracení zbraní proti jejich držitelům. Tomu mohou odolat pouze oni sami, nebo velmi málo lidí nepřátel, kterým v žilách koluje silně magická krev jedné mocné vymírající rasy.

Naopak kladní hrdinové mnohdy vládnou magií zcela odlišnou, zvanou Celskou (s ohledem na toto a další jména je v úvodu také uveden návod na výslovnost některých pojmů), podle ostrova Celi, na kterém žijí. Ta jim nedovoluje zabíjet, ale za to jim umožňuje se bránit krvavému černokněžnictví. Slabá magie jim často umožní ovládat jednu z velmi mocných Runovou čepelí, které kdysi dávno ukul bájný Wyddyf, kovář bohů. Silnou magií disponuje vždy maximálně jeden člověk za generaci. Taková magie pak umožňuje věci zcela nevídané. Ničí samotnou podstatu krvavého černokněžnictví a umožní okamžitě zpopelnit kohokoli, kdo krvavé černokněžnictví použije. Nebo třeba i zabrání vstupu do jisté oblasti lidem, jenž mají krvavou magii v těle.

 

Na obou hlavních stranách barikády se vyskytuje vždy jedna velmi důležitá pověst. Na straně dobra je to Píseň mečů, která vypráví o bojovníkovi a čaroději, kteří bok po boku společně zvítězí nad krvavým čarodějnictvím a zničí jej navěky.

Na druhé straně světa přímo na území nepřítele pak byla vyřčena věštba o čaroději, jenž přijde a zničí krvavé čarodějnictví. Avšak jak je známo, temná strana se nikdy nevzdává, a tak tvrdohlavě trvá na svém a snaží se dobýt celý svět. Do jaké míry se jim to podaří se můžete dočíst ve vynikajících šesti knihách Ann Marstonové.

 

Jednou z mála věcí, které by se snad těmto knihám dalo vyčíst je to, že každá kniha vypráví o jedné generaci a příběhy jednotlivých generací mají tu a tam podobné rysy hlavní kostry děje. Bohové se v ději neobjevují zase až tak často, ale když, pak se vynoří hned všichni najednou a autorka používá v podstatě vždy stejný popis jejich příchodu a výčet jejich jmen a co všechno ovládají. Z počátku to může vypadat velmi zajímavě, ale ke konci, když už to čtete po dvanácté, máte chuť těch několik řádků přeskočit.

Těchto několik maličkostí je však dobře vynahrazeno popisem pocitů, ať už se jedná o bolest, trápení, pocit prázdnosti, nevolnosti, či náklonnosti. Také popis krajiny a ročních období je myslím si báječný. Z vnitřních pocitů mě nejvíce uchvátily popisy bolesti a ještě více nostalgie a smutku.

Celý příběh pak působí velmi mysticky a hrdinsky a zcela uspokojil mé čtenářské touhy.




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

13.10.2005 00:00:00dát kritice tiphunllef
Jooo, já vím, že je to sága. Jenomže když jsem si teda vybrala zrovna ten nejslabší článek řetězu, tak se mi potom fakt nechtělo číst nic dalšího...:oP
12.10.2005 00:00:00dát kritice tiphunllef
Četla jsem Krále stínů a musím říct, že mě nijak zvlášť neuchvátil... na mě je to málo invenční.
12.10.2005 00:00:00dát kritice tipLancelott
hunllef: četla jsi jen krále stínů??? Je to sága...má to návaznost...a to dost významnou. Vystřihnout jen jeden díl není dobré. A navíc...Král Stínů je podle mnoha lidí tím nejslabším článkem řetězu...je to takové nabrání dechu před velkým finále, které ovšem taky není zase až tak veliké, pokud neznáš předchozí díly. První díl - Meč krále - je možná nejlepší ze všech, ale Zlomená čepel, poslední díl první trilogie je zaručeně klíčem k pochopení druhé trilogie.
Víš...neumím si dost dobře představit, že bych četl jen jeden díl z toho všeho, ale pakliže jsi četla vážně jen jeden...a zrovna tenhle, pak chápu, že tě to nezaujalo. Já už to četl celé dvakrát.
29.12.2003 00:00:00dát kritice tipHanca
Pozeptám se po těch knihách. Dle tvého popisu budou asi pěkné. Díky za tip.
08.11.2003 00:00:00dát kritice tipKrel
mno zní to zajímavě....asi seženu:-)
01.11.2003 00:00:00dát kritice tipLigmeona
Jsi první člověk co to četl a pak teprve komentoval. Všichni, co mě ji viděli číst, nejdřív komentovali a pak ani nečetli.
Já se přiznám, že jsem četla, jen trilogii runové čepele- a ke všemu přeházeně, protože jsem je četla,jak se objevili v knihovně- nejdřív druhý díl, pak třetí a potom teprve první...
ale nevadilo to...dokonce se mi zdálo lepší číst první až potom, co už jsem něco málo o Celi věděla...
ale jinak líbilo....a tip...nemůžu si pomoct...
a jinak- kterej díl se ti nejvíc líbil?


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2022, provozuje Dobrý spolek, pravidla Pickup lines Letní dětský tábor