Otrok

Bez vnímání hříchů, bez vnímání nicoty.

Bez vnímání strachu, bez vnímání samoty.

Půjčila si lásku, s čtyřprocentním úrokem.

Nezbylo jí nic, než stát se jejím otrokem.

Bez vnímání smrti, bez vnímání života.

Bez vnímání citů . . . zbyla jí jen samota.

Lásce splácí dluh a k tomu ještě něco víc.

Uvadá to štěstí, výlet k hvězdám, na měsíc.

"Smíš mi všechno dát,

smíš si kopat hrob,

jsem tu, abych tady kolem ohňů srdcí plála."

"Smím všechno vzít,

umím skličovat,

jsem tu, abych mrazila . . . a zároveň Tě hřála."