Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Rith Ma Argh

05. 11. 2003
3
0
1584
Autor
Bleidh

RITH MA ARGH - VRACÍM SE VĚČNOSTI

 

1. SEN

      "Vrať se tam, kam smíš jen ty se vrátit. Bude tě pronásledovat. Nezastaví ho tvá smrt, jen posílí. Musíš dojít svého cíle. Jdi a zachraň se, Šelmičko." Otevřela své jako obloha modré, velké oči. Po její tváři stékala slza. Nechala jí. Sáhla po meči. Po brašně. Po plášti. Odešla. Vždyť měla SEN...

 

2. PRYČ

      Byla noc. Temná, bouřlivá. Proťal ji blesk. Kapky deště zkrápěly její havraní vlasy. Pozorovala jeho oči. Stříbrné a přece temné. Postrádaly bělmo. Také jí pozoroval. Dlouho. Neřekl jí, co chtěl. Nemusel. Četla v jeho mysli. Věděla, co tam najde. Vždyť se přišla rozloučit. Objali se. Ucítila v očích slzy. Odtáhla. Naposled se mu podívala do očí. "Rith ma argh," zašeptala. Jen sotva ta slova zaslechl. Neodpověděl. Neznal její řeč, ale rozuměl. Odcházela. Jen ona to místo znala, jen ona tam kdy byla, jen ona se tam mohla vrátit. Do bezpečí. Tam PRYČ...

 

3. SMRT

      Světlo se vracelo do údolí. Noční bouřka už odešla a s ní odplouvaly i poslední mraky. Několik hvězd se  ještě pokoušelo vzepřít se slunci. Marně. Sotva se slunce vyhouplo nad hory obkolopující ten nádherný kraj, začalo vysoušet ranní rosu, která utkvěla na zelených lístcích rozmanitých druhů rostlin, keřů a stromů. Ve stínu velkého dubu se probudila. Opřela se o strom. Naslouchala ranní písni ptáků. Vstala, aby se u potoka s čistou, chladivou vodou umyla. Hlavou jí běželo mnoho myšlenek. Uchvátila ji však krása kolem. Bylo to pro ni příliš krásné. Pro její tvrdý a bídný život. Vzala své věci. Klidným krokem se vydala na cestu. Byla vyrovnaná. Až příliš, jako by tušila, co se má stát. Blížila se ke konci údolí. Tam, kde se tyčila strmá skaliska. Jen malá stezka se vinula dál a dál. Za ní byl její cíl. Za zády jí však zadupala kopyta. Blížila se. Tasila. Čekala. Blíž. S otočkou sekla. Minula. Dál. Blíž. Kryt. Pád na měkkou trávu. Bzla podupaná kopyty. Dopadly na ni nohy. Rychle z ní vyskočila. Ne dost rychle. Krev. Bolest. Strach. Kryla se. Ještě jednou. Byla slabá. Sekla. Nezasáhla. On ano. Bolest. Pád. Dlouhý, bezvládný. Doteky trávy. Strach a bolest. Zoufalost. Bolest. Konec. Přišla od nikud. Dala jí kllid. Snad i smíření. Vysvobodila ji. Její SMRT
Bleidh
07. 11. 2003
Dát tip
Cetla jsem sagu i par povidek, ale nejsem si jista, jestli driv nez jsem tohle psala, nebo pozdeji:-)

StvN
05. 11. 2003
Dát tip
Klisozni. Konec se dost nepovedl. Zkratkovitost nic nerika a je bez efektu.

3/5+T jj :)

fungus2
05. 11. 2003
Dát tip
Zaujalo mě to. TIP

Bleidh
05. 11. 2003
Dát tip
Diky za kritiku, abych o tom neco taky napsala...psala jsem to v depce a je to na tom asi celkem videt, ovlivnilo to nejen tema, eli styl, je to taky moje prvni dilko, ale uz celkem stare. Jeste jednou diky:-)

Většina již byla řečena. Ten konec bych předělal. Pak by to bylo dobrý. Líbí se mi na tom ten smutnej konec.

Seregil
05. 11. 2003
Dát tip
Hmm.... velmi dobré a temné.... klub(y)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru