Písmák Touhou pohlcená
Svítá a my se díváme a divíme
den co den, den za dnem vidím sen.
Svítá a stmívá se a my se pořád díváme
a divíme se, že je den, zas den a kolem se
La Alternativa
Puedo tener lo que quiero,
pero contigo ya no quiero tener nada,
yo escogi mi destino,
y tu, vete adonde quieras.
Vysvětlení
Hrdě si nosím na své hrudi
slova co tebe děsně prudí,
tvůj pohled vždy jen studí
a to mě právě právem nudí.
Pro Tebe
Tvoje oči, když poprvé se střetly s mými,
na okamžik se čas zastavil,
následoval úsměv, neuvěříš, ale byl to on,
který se mi zaryl hluboko do srdce.
Vášeň
Že hučí, to co nemá tam, kde nemá
je průser, pro něj, pro mě ne.
V tu chvílí neví kde je pravá, kde levá,
mám moc nad celou jeho myslí,
Hvězda jasná
Kam dohlédneš je všechno neskutečný,
zkoušíš pochopit účel svého cíle.
Máš právo rozhodnout se osamělý,
znáš tajemství jediné této chvíle.
Bez názvu
Mnoho povyku, mnoho, pro nic
roztřepené konce ustřižených žil
houpají se a je jich několik stovek mil
barvou rudou září, v říjnu, a co víc
Světe!
Světe, dobré ráno.
Jaký máš dnes plán.
Nabídnu ti své tajemství,
neodmítej, není to klam.
Jen chci
Jen tak se smát,
jen tak si pískat,
jen tak se ptát,
jen tak tě získat.
Správná cesta
Modré nebe, vítr nikde,
sůl si vtírám do očí,
sluch mne klame, nebo ne.
Kterým směrem se natočím.
Neni mi zle
Bolest kazdemu je znama
kolikrat zavede te do neznama.
Kde zanecha te bez milosti
at trpis a topis se ve zlosti.
Prober se
Stojím na skále a koukám dolů,
Přemýšlím o tom, co by se stalo, kdyby…
Jdem životem se stádem volů,
Láska je slovo a dělá chyby.
Pospěš si
Ztrácíš se ve stínu lesa,
Nevzlétáš, jen stále klesáš.
Nechceš se otočit zpátky,
Přes oči máš kus černé látky.
O ničem
Slzy tečou z hnědejch očí,
jen tak, pro nic za nic.
Možná, že to pro něco bude,
ale to je jedno, tečou pořád víc.
Omlouvám se
Já půjdu tam, kam půjdeš ty,
jen mi promiň za mé rty,
které nelíbaly jenom tebe,
já naštvaná jsem na sebe.
Balónek
Balónek letí sám,
do nebe a dál.
Je šťastný, že je král,
že nezná bol a žal.
Hlava
Zmatek v hlavě je,
nic netuší,
co se to děje,
srdce se rozbuší.
KONEC
Kouř nad hladinou je,
nikdo se nesměje,
každý jen z okna hledí,
když ráno ve vlaku sedí.
Troska
Troska nejsem ještě,
ale můžu jí být hned,
mám v ruce kleště,
a když stisknu vystříkne jed.
Kdo jsem?
Mám zmatek ve své hlavě,
mám zmatek ve všem,
nic nezvládám tak hravě
a nerozumím mnoha věcem.