Prstem v písku

Jedním prstem kreslím obrazce
uprostřed pískoviště,
kde někdo odhodil jehly a
vyvenčil psa

12. 04. 2006
8
3
1776
Volné verše

Taky nebe

A dost. Řeklo rozmrzelé slunce a
schovalo se za hradbu mraků.
Rozpršelo se.
A jestli existuje Bůh, tak se asi zbláznil,

13. 09. 2005
10
4
1889
Miniatury, hříčky

Kosou proti zdi

Je všude kolem nás. Schválně. Ráno. Je tu.

29. 05. 2005
2
0
1440
Fejetony

Yunnan

Ručičky vtichu:
tik tak, tik tak
odkapává krůpěj vína
nižší polarita a

15. 03. 2005
0
0
1332
Volné verše

Sudá

Čtyřikrát ticho zapletu do vlasů
a přidám čtyři perly rosy.
Čtyřikrát zaklepu na okna chrámu,
kolem tulák jde a čtvrtou dámu prosí.

01. 03. 2005
3
1
1762
Vázané verše

Slzy?

Posvátný kráter –
za ticha letní noci já
zkonečků řas pečlivě sesbírám
kapičky rosy

19. 02. 2005
13
0
3650
Miniatury, hříčky

ASOCIACE

Země
Měsíc
Strach
Svíčka

17. 11. 2004
2
0
1299
Miniatury, hříčky

For U

Na papírové fotce se rozpíjí rtěnka
Vkelímku kousek Tvé vůně
Spaluješ pohledem
It‘s like an incredible shit

19. 09. 2004
2
0
1512
Volné verše

Bál (se)

Šel vlahou nocí
a nad hladinou rybníka
svítila malá světýlka.
Z lesa se chvilkami ozývaly hlasy,

30. 04. 2004
2
0
2843
Miniatury, hříčky

Příliš světlá

“No to snad nemyslíš vážně. ”
Koutkem oka zaregistruju známou siluetu ve dveřích, ale ani omylem mě nenapadne odvrátit pohled od rozdělané práce. Lehce poodstoupím. Ta obloha je moc světlá…
“Tak já se snažím, všechno ti vyběhám, zařídím, dělám všechno možné a ty.

22. 02. 2004
5
1
1521
Povídky

Je mi líto

“Čiko je mrtvej,”Alice vzrušeně poposedne na kraji postele.
“Cože. ”
“No řikám ti, je po něm. Hele, seš vpohodě.

30. 12. 2003
4
1
1781
Povídky

Čarodějky

Šňůry mostů,
silnej proud,
topí se jiskry vpláči,
ten prý se nevyplácí.

26. 12. 2003
1
0
1453
Vázané verše

Trefa do srdce

“Vrať to. ” poručím temné postavě vrytířském sále.
Pomalu se otočí a súšklebkem si změří kord ze 17. stol.

03. 12. 2003
2
1
1434
Povídky

Vina

Dlouhý ostrý šíp
trčí ti ztěla,
teď svýčitkou - ne,
spíš snotnou dávkou ironie šeptáš mi:

30. 11. 2003
3
0
1473
Vázané verše

Skleróza

Mažoretky včerveném zkušeně pochodovaly po náměstíčku přeplněném lidmi kochajícími se tou nádherou. Holohlavý dědula na dálku pokynul svému příteli skostkovanou čepicí, usedl na lavičku a nadšeně sledoval dění kolem sebe.
Sluníčko nemilosrdně pražilo a tak si za chvíli otevřel láhev žluté limonády. Usrkával a přemýšlel, jak rád by si teď dal půllitr vychlazeného piva, které mu ovšem doktor už loni zakázal.

29. 11. 2003
2
0
1697
Fejetony

Dva tisíce let

"Pane…. " sluha vstoupil do místnosti jako duch, “vojska právě překročila linii. "
"Už. " Dr.

08. 11. 2003
1
1
1083
Povídky

Skladatel

Sálem se nesly klidné, dlouhé tahy smyčců; postupně se přidával klavír a ke konci se ozvaly i tympány. Skladatel si otřel orosené čelo - ne, tohle pořád nebylo ono. Začínal cítit svíravou úzkost.
Už jsou tomu tři týdny, kdy si jej dal zavolat panovník.

05. 10. 2003
1
0
901
Povídky

Labutě

Šli ruku v ruce,
mířili k řece,
s úsměvem krmili labutě -
pak společně bloumali po světě.

04. 10. 2003
0
0
1293
Miniatury, hříčky

Svět naruby

Bezdomovec najde v popelnici místo své večeře mrtvé novorozeně a kousek dále, ve své honosné vile, čeká marně milionářská rodina na adopci.
Mému kamarádovi z Ukrajiny neprodají v jisté firmě notebook, ovšem mladíkovi z USA leze stejná firma slušně řečeno do zadku.
Vláda nemá peníze pro nemocnice, školy a další důležité instituce, ale sobě si platy pro jistotu zvedne.
Bulvár má pořád o čem psát, jeho redaktoři žijí celý život ve světě lží a přetvářky.

03. 10. 2003
2
0
1021
Úvahy

Arboretum (Tuláci)

Bílý kříž a všechno modrý,
to jsou zbytky par;
za mraky jsou dávno ti,
co se jen ptaj‘.

30. 09. 2003
0
0
984
Vázané verše

Přízrak

Kolem dokola bylo ticho a úplná tma. Jen občas spadla nějaká ta hvězda aniž by natropila větší škody.
Ležel vmechu a něco si přál. Vlastně ani nevěděl co a popravdě mu to bylo jedno, protože jako realistu ho meteority prolétávající zemskou atmosférou nemohly rozházet.

29. 09. 2003
2
0
973
Povídky

Proč vlastně píšu

Asi to nejde jen tak říct. Někdy prostě přijde múza (nebo spíš múzák. ) a já nemůžu dělat nic jiného, než vzít do ruky tužku, nebo zasednout před počítač.
Někdy zase koukám na rozepsané dílko a nenapadne mě ani jedno vhodné slovíčko.

27. 09. 2003
2
0
1046
Úvahy
Nahoru