BUDU

Najít
Dešťovou kapku na velkém skle
První obraz zraněné malířky
Ztracený překlad klínového písma

13. 07. 2008
1
0
785
Volné verše

PŘÍTELI

Padají na nás těžká šedá oblaka
I když jdeme dalším novým ránem
Snad jitro ostatní daleko odláká
A nakonec svůj život zvládnem

13. 07. 2008
0
0
446
Smíšené verše

Přemýšlej...

Odpusť milence trýznivou nevěru
Vždyť nemůže být zas tak pozdě
Tvé hrozby přijímat nikdy nebudu
Mluv o ní, o své tajemné hvězdě

15. 12. 2003
1
0
727
Vázané verše

Malý příběh velké noci

Ctím blízkost Měsíce, svit vnímám
Proud myšlenek zaplavuje duši
Je trpký konec všem tragickým hrám
A mě to zrovna dnes tolik sluší

14. 12. 2003
1
0
983
Vázané verše

Zloba?

Trn voku společnosti, říkáš.
Snad trochu přílišná kritika,
nevím proč stále tiše hřímáš,
nad mou povahou skeptika.

30. 01. 2003
2
0
777
Smíšené verše

Zpověď

Mé slzy kapající do sklenice červeného vína
proměňují její hladinu vrudé moře,
ztracených nadějí blízkých odchodů milovaných.
Pero chvějící se vruce básnířky

25. 10. 2002
3
0
764
Ostatní nezařaditelné

Duše poutníka

Bloudíš tajně a na věky věků
ve své prosté, nahé samotě
je to možná i trochu kvzteku
když stojíš chvíli nehnutě.

24. 10. 2002
2
0
1240
Smíšené verše

Ráno

Každého potká štěstí i zvrat,
já tu teď v klidu umírám
a stále na svém trvám,
že nepomýšlím na návrat.

05. 12. 2001
2
0
745
Ostatní nezařaditelné

Lhostejnost

“Pomozte. ” křičí malý chlapec bloudící vulicích,
zmateně se dívám kolem sebe
a pohledy upřené na modré nebe
netuší zradu ve vlastních řadách-srdcích.

30. 10. 2001
2
0
868
Ostatní nezařaditelné

MUŽ A … žena

“Dnes jsem měl odpornej den,” procedil mezi zuby.
“To je mi opravdu líto,” zašeptala a chystala spaní.
“Pojď ke mně blíž,” mrknul na ni.
“Ne, dnes ne, prosím,” snažila se skrýt za polštář…

30. 10. 2001
2
0
1484
Ostatní nezařaditelné

Dva dny

DVA DNY
Přichází konec známého světa a doba naprosté tmy.
Jdu městem a mou tvář oslňují paprsky světla. Pozoruji jeden z posledních západů slunce na této planetě. Má shrbená postava usedá na zbytky trávy.

03. 02. 2001
1
0
992
Povídky

Noc

Jsi mladá a krásná, někdy až oči přecházejí. Jsi tajemná a jasná, když v tobě nacházejí duše zasvěcené hvězdám. A slzy prolité na tvou počest, jak jsi si sama přála. Je to jedna z mnoha cest, co jsi nám všem dala a nad ránem se modlíme.

01. 02. 2001
2
0
1286
Smíšené verše

...

Ležím u bazénu a pozoruji motýla.
Malé děti na sebe stříkají vodu a já jen čekám, kdy proud motýla zachytí a on zahalen tou směsí kapek zmizí.
Někdo si snad muže myslet, že jsem totální blázen, ale človíček, který mě zná, se nad tímto způsobem uvažování vzhledem k mé osobě ani nepozastaví. Snad jen mávne rukou.

03. 12. 2000
0
0
976
Blbůstky

Propast

Stojím nad propastí
a. čekám , chytla jsem se do pasti
a. poklekám.
Dívám se dolů

19. 09. 2000
1
0
922

Úsvit

Stojím na pokraji nechvalné části dne a děsí mne představa toho, že budu muset za několik okamžiků upustit svět snů.
Stojím beze slova jak vyplašená laň ve křoví a bojím se znovu se ocitnout ve světě světla a dny svých předků nechat ve světě zapomnění.
Za mými zády zazní opět známý hlas, který zvěstuje můj odchod noc co noc, jménem Osud.
„Je čas jít,“přesvědčuje mne a já prosebným pohledem hledím před sebe a strach nevymizí ani teď.

06. 09. 2000
0
0
1067
Povídky

Bytí

Jsem na louce a pozoruji květinu. Jednu z mnoha a přece jedinečnou.
Můj pohled je upřen na panenskou krásu, která mne uchvacuje. Našla jsem květinu, která vyrostla, aby splnila svůj osud.

06. 09. 2000
3
0
1026
Povídky

Nejmenší lísteček

Doslova uchvácena jedním stromem, dívám se na jeho listy pohybující se ve větru.
Sedím před ním jako před modlou věřící. Přemýšlím nad jeho krásou a slyším hudbu přírody, ale mám pocit, že jsem v jiném světě. Nechápu souvislosti svého počínání.

06. 09. 2000
0
0
816
Povídky

Zázrak

Pláču,
umírám,
tisící smrtí,
a znovu ožívám.

06. 09. 2000
3
0
1144

Touha

Vidím, cítím západy slunce.
Zavírám oči a dotýkám se touhy
a. a najednou mé tělo unášeno větrem
vplouvá do mraků.

05. 09. 2000
2
0
1365
Smíšené verše

Ty

Dívám se na tebe, na tvou tvář, dívám se a. vnímám, vnímám tu podivnou, ztracenou zář v tvých očích snad mám.
Mám nadeji, lásku, čas, co těsně před smrtí pochopí každý z nás.

05. 09. 2000
1
0
1624
Nahoru