Trosečník

Jak opuštěný trosečník cítím se jáTolik lásky, tolik něhy, tolik citůJe toho spousta co se ve mně ukrývávěřím, že láska není jen jeden z mýtuJak opuštěny trosečník, úplně sámvůbec nikde není nikdo - dívka žádnákteré bych ukázal co v skrytu duše mámmá duše city přetéka a přece je prázdnáPak náhle připluje nějáká lodí svouk ostrovu najde cestu a připlouváNa lodi však není místo pro duši mouA tak prázdná loď s dívkou opět odplouváTak zůstávám jako předtím zase sámmyslím na změnu, která jednou musí býtse svým žalem, a se vším co v duši mámNajde se nějaká, která mě bude chtít. Jednou, dvakrát, třikrát. osmkrátA vždy naprosto stejně to skončíUž nevěřím, že někdy nastane zvratMá duše se pomalu s láskou loučíPak však zas na obzoru loď další stanevítr snad vždy ten správný směr máčím je však blíže tím méně vitr vaneZvedne se uragán, pak zas jen já a tmaMá to vůbec cenu. Nad tím přemýšlím teďi kdyby se našla loď pro mne s místečkemDokázal bych zapomenout na tu bolest hned.