Písmák Poselství
Poselství
A ocitl jsem se vpoušti. Nebyla již poušť ve mně, ale byl jsem já a byla poušť pod mýma nohama. Lehce kráčely těsně nad rozevlátými písečnými dunami. A slunce.
Za Tebou
Z a T e b o u
Měsíc mě oslnil přes tmavé brýle,
vnímám jen zvuky, šumění moře, křik stromů.
Přemýšlím o slovech. Chci věřit tomu, že nejsou. Je jen tato chvíle.
Na chvilku
N a c h v i l k u
Směj se. Tvůj smích mi připomíná stín motýla na dně velkého dřevěného sudu. Chci ho mít, ubít s ním tmavožlutou Nudu, přestárlou tanečnici, co nikdy křídly nezamává. Směj se.
Noční malování
Noční malování
Večerní město má něco do sebe. Zvláště pak, je-li tím večerním, tmavým závojem přikrytým městem Praha. Miluji odrazy luceren v oknech domů na Starém Městě. Fascinuje mě pohled na osvětlené fasády, mám rád záblesky kolemjedoucích tramvají, s láskou sleduji třpytící se hladinu Vltavy.
Podzimní cesta
Podzimní cesta
Je konec října. Svět mě dnes postavil do úlohy cestujícího ve vlaku. Jedu daleko a jedu jen proto, že chci. Už to samo o sobě mě naplňuje pocitem nevšední radosti.