Plot

Prastará magická hranice
tohle je uvnitř
tamto venku
myšlenky za ní spí, hrajíce

04. 08. 2011
64
79
8031
Vázané verše

Práh

Výběr

Klopýtla půlnoc v zádveří
čas jako seismická vlna
vytváří svět, kam udeří
rozváže nic a trvá.

22. 12. 2009
57
46
6302
Vázané verše

Po odletu

Domácnost zpěvavého draka
odkryté hnízdo vprostřed podzimu
beze stěn z listí mlčí na diváka
jak duše k tělu, zvratně cizímu.

05. 11. 2023
7
1
140
Vázané verše

Tangenciální

Aspoň se pohladit.
beze slov sdílet krátkou chvíli
která je pro každého jiná
a nelze říci jak

23. 08. 2021
9
5
505
Miniatury, hříčky

NU

Dorozumívat se
morseovkou těl
čárka a tečka
tečka tečka čárka

25. 03. 2019
13
10
913
Vázané verše

Dítě zápasí o život

Proč pořád
bezmoc
proti nemoci.
Dítě zápasí

16. 07. 2014
17
38
3082
Volné verše

Ježčí kůže

Tak pojďme spát
na ježčí kůži
která nám nedá
spočinout bez ran

14. 04. 2014
12
15
2007
Vázané verše

Jak zvířátko

Jak zvířátko je tvoje ruka
když samozřejmě hraje si
s mým tělem. Dítě strká
do zámků klíč. Zavěsí

17. 02. 2014
8
6
1717
Vázané verše

Májová říkanka - líbanka

Líbám tvá nahá ramena
a moje mysl znavená
vtéká do piruety
odklízí všechny světy

17. 05. 2012
22
44
4155
Miniatury, hříčky

Vrány

Výběr

Spokojí-li se každý
se svojí pravdou
řeč se nám rozpadne
na ostrovy

26. 01. 2012
46
45
5237
Volné verše

Všechnobytí

Všechno je někdy poprvé
někdo to stihne, někdo ne
někdo si zpívá, někdo řve
všechno být může.

21. 06. 2011
15
24
3851
Miniatury, hříčky

Slovník rozdílných výrazů

Slovník rozdílných výrazů
směje se ve mně
obraz zapadá k obrazu
a nová země

11. 04. 2011
31
26
4565
Vázané verše

Steh

provléknem-li se orchidejí
jak nitky uchem jehly
čas přišit kvete zářivěji
než kdybychom se nehli

20. 03. 2011
22
29
4622
Miniatury, hříčky

Drkotání reinkarnací

Nabírám mravence
dlaněmi
Tamtudy běžte
draci

16. 12. 2010
27
35
5121
Vázané verše

Pod svícnem

ti, kteří v sobě
pod tmou sebelampy
netonou
snadno

27. 09. 2010
24
26
4111
Volné verše

Přebytník

Vlastní já je
obrovtipný zvyk
Prokrustovo
ulité

14. 06. 2010
24
28
5394
Vázané verše

Nad nervózní dálnicí

Nad nervózní dálnicí
vlní se čára křídel
nad životem letí
tři propojené labutě

21. 03. 2010
18
14
4496
Volné verše

Programátorský fórverš

Mysl se vaří v hrnci citů
holt jsme jen buňky v polívce
až budem zítra sítí bitů
binární smutky spláchnem v C .

15. 03. 2010
18
39
4996
Miniatury, hříčky

Zdravím vás, logonauti

Měl jsem hodinu volno ráno mezi procedurami Žádná práce Žádné chtění šel jsem mezi usínajícími stromy a nic nečekal nikdy se nic nestane naštěstí Plynul jsem bez vzrušení po hladině času místní nezaměstnaní metli cestičky na co asi myslí, když je zdravím Odpoutání od života nebolí Co je to odpoutání V hlavě se přepnou programy Hra, kterou nikdo nevymyslel která se hraje sama v nás okolo nás bez nás s námi slyším mlčící slovo mezi vteřinami Vracím se. Když jsem byl malý kdovíproč jsem si myslel že na všechno existuje nějaké vysvětlení všechno se ví nebo se bude vědět až se do toho někdo pořádně pustí Je to dobrá víra kterou podsouvám všem dětem Ale myšlení je zvláštní ryba která nakonec propadne každou sítí Zárodek Bod který se sám v sobě rozpustí Každý to vlastně ví a propadá se když má volno k nijakému cíli Naštěstí máme tělo které se unaví čímkoliv aby zítra mohlo běžet usíná záznam končí v půli a nic se nestane. Zdravím vás, LOGONAUTI.

26. 10. 2006
23
24
10458
Smíšené verše

Na svatého Valentýna

Na svatého Valentýna
rozmrzává v Čechách hlína
Vzduchem sviští reklamy
Ajlavjů zní vlnami

14. 02. 2006
9
7
4583
Vázané verše

Někdo je šťasten bez příčiny

Někdo je šťasten
bez příčiny
Někdo je jako
smutek sám

08. 02. 2006
27
36
6279
Vázané verše

Sváteční oblouková

Už vlastně nejsouopravdové svátkyV průměru možnánikdy nebyly
Jen v dětských myslíchvzplanou křižovatkydělící rokjak život omyly
Když mysl stoupáve svém půlobloukusvět se jí ploštívzhlížet není kam
O rok jsem dálnahoru či dolůkdopak ví kam seza rok podívám.

28. 12. 2005
12
11
3610
Smíšené verše

Mým úhořům

Všemuco mne chytá na háčkynavázané na udicíchtáhnoucích mne kamsi jinam
Všemu sladkémupoutavémuúlisnémulstivě přítulnémulákajícímu do pohodlí
Všemu lepivémuomamujícímuslibujícímuVždyť se tak moc nestane
dávám výhostze své omotané neovladatelné mysli. Brány se zavírají a hlídkám právě rozdávám vaše podoby.

13. 11. 2003
15
11
4042
Volné verše

Olomy

Odrobky ze včerejších myšlenekolomy minulého časusmetámpečlivě registruji
Ano, takhle to také není, jistě, jinudy také neKompostujiTaková paměť pěkně všude prorostláto vám je substrát jenom kdyby se to dalo nějak
p ř e m í s t i tto bychom teprvekomunikovali
takhle to je pořád jen samérozumíš nerozumím už rozumíš no skoro tak přece to pochop ale víš já to asi nikdynestrhnu ve stejné zatáčcenebo ani nechci

11. 11. 2003
11
9
3631
Volné verše

Čtyřverší o nejisté chůzi

Výběr

Ponorná řeka úzkosti
útočí pod nohama
Denně strop trochu rozpustí
Snad už je

30. 09. 2003
6
3
4205
Vázané verše

Takový Makropulos

Výběr

V noci po práci sedím u televizeabych zapomněl a usnulnebo taky ze zvykuNikde nic zajímavého až zachytímreportáž o biologickém výzkumuLidé, kteří chtějí ovládnout buňkylidí myší a octomilekaby nestárly a neumíralytak jako teď
Úvahy vypadají tak jasněže jednou určitě budou vědětjak to je a kudy vedou lesem tisícerá vlákna spojující všechnoaby život šel svou cestouMladý americký vědec financovanýfilmovým magnátem létajícímv sedmdesáti vlastním letadlembez pochybností v hlase tvrdíže nemáme důvod považovat evoluciza něco lidskéhoza něco nedotknutelnéhoje to jen sílanástrojstejně jako pára nebo elektřinaOdebírá octomilkám jejich vajíčkaa tak nutí evoluci aby v padesáti generacíchnašla jedinou cestu k potomstvuzpomalením umíráníA slepá síla evoluce posloucháStejně jako myši se učí choditpřipraveným labyrintemříká se, že ta pravá jedna ze sta tisícto zvládne i se zavázanýma očimaOctomilky zmutovaly a zdvojnásobily svůj průměrný věkČlověka čeká totéžNikoliv jen dožít o deset dvacet let délese slinami kapajícími z koutku neovladatelných ústAle žít myslet nezapomínatV mozku se budou tvořit nové neuronya myšlenky protáhnou svá chapadlanedokončené oblouky mostůkteré se dosud nedaly zvednout jedním životembudou zaklenutyPříští Nicola Tesla dokončí svou StaniciPřemýšlím stejně jako onió ano stejně jako programátornachází ve starém programu spoustumožností jak využít hluchých místa za chodu vkládá nové a nové bloky záplatkteré ač nevýslovně menšíproti starému kóduzvládnou stonásobně větší objemTak třeba opravdupokaždé najdem cestuA někde někteří bohatí silnínarození ve znamení štěstíposunou člověka stejně jako kdysiPasteur Newton Sokratés MacchiavelliCítím tu krásu dobrodružství druhua vím jak zdánlivě zotročená evolucev těch náhodně vyvolených tělech a mozcíchsvých zdánlivých krotitelůvítězně řve svou píseňJediné buňky, které dělením neumírajíjsou pohlavníJen těm se nekrátí telomeryjen těm se netřepí konce tkaničekto jsem opravdu nevědělNač léčit nemocekdyž odsuneme samo stáříJenže každý program jednou dosloužíaž se rozpadnou jeho omezení stálým náporema bude stvořen nový na stonásobně mocnějším základěJistě bude dělat to saméz větší částitak jako teď já píšu tenhle text do pár stovek bajtůi když bych moderněji mohl zestonásobit objemmít každé písmeno v jiné barvěa prokládat slova vlnícími se ramenymořských lilijicNa druhé straně dinosauři a jinípříliš dobře vybavenínakonec vyhynuli potácejíce sepod bezprecedentním náporem změnyKdo chce vládnoutmusí počítat s ostrým větrem na vrcholku horyNaše slavná věda neodolá mnoha jednoduchým možnostemzničeníAle je to naše cesta a stejně jako nás může zahubitjejí odmítání nebo polovičaté nesymetrické přefouknutímůže nás osvobodit důrazná cesta bez váhání vpředněkdy rozhoduje čas projetí první křižovatkytřeba už nebudemem mít druhou možnosttřeba se doba klidu překlápíneznatelně do věku bouří erupcí kráterů záplav nebo leduznalosti přicházejí mnohem pomaleji, než je třebaale je samotné nikdo nezaplatídokud nejsou připraveny udeřitzabaleny v krabici převázány stužkou v polici obchodního domuVzpomínám si na svoje staré texty a jímá mne nostalgieže nikdy nebudu účasten velkého náporuAle na druhé straně jsem rád, na stavbách mládeže taky nebylo o co státProč to vlastně píšunamísto spánku. Nevím, není to báseň. Je to jen nalití krátkodobé pamětido trychtýře slovbez ladu jen načmárání cestykam se ráno obrátitI když ráno vstanu jindea i přemýšletbudu asi jinak.

24. 12. 2002
13
5
4056
Volné verše

Podzimní mlýnek

Výběr

Po dlouhé době šel jsem zase k řecesámvečerbeze slovjen s myšlenkamiostrou chůzíNa soutoku seděl mlčenlivý rybářvlasce napnuté po prouduani se neotočil
Zašel jsem tedy do lužního lesaDíval se kolem v přítmíplném kopřiv a starého listía říkal si To známJe to pořád stejnéA vždycky to tak bylokdykoli v myslitelném lidském čase
Připadal jsem si starýNepřekvapilo mne srnčí stádoNeobdivoval jsem klidný proudAni bažant dýchající kousek od vztažené rukysvým vzletem nezpřeházel nicv mé mysli
Věděl jsem že nemohu nic přidatsmírně jsem přesýpalozvěny starých převrstvených náladkterými si vás zrcadlímjako se díváme na bohy dávných národůje stejně marný můj klidjak jejich horká síla tanceA přece když se vracím po poliza soumrakukdyž sbírám ojíněné ostružinya hladím sem tak nepatřičnýzlatý klas pohozené kukuřicepřece do mne vane podzimní vítrlhostejně velebného koloběhua roztáčí slovamlýnku modliteb.

07. 10. 2002
41
19
6472
Volné verše

Ani stopa

Výběr

Na neslyšnouklávesnici dušedopadajísněhové vločky osudu
Snažím se jeodchytithledámna chvíli uhranutá písmena
Ale jsou jak kočičí tlapkyna měkkém koberciani stopa
Chtěl bych žítnatáčenzevnitř i zvenčíkdykoliv se zastavita znovu sám sebe přečísta pochopitkdo jsem a proč se chovámprávě takhle

15. 01. 2002
13
14
4891
Volné verše

Za čtvrt hodiny

Výběr

Za čtvrt hodinyuž nebudu přidávatnastavovat časa půjdu spát. Bez ohledu na tozda nějaká básnička bude žítnebo umře dřívnež zachytí možnostbýt oplodněnaÓ čase živote náš bušícíčasová oso srdcímrtvých jsoucích nejsoucíchVlno vzedmuté přítomnostiPředstavuji si tě naplochoExploze a od té doby kruh stále většíbuď zdráva ty právě minuvšíjsem tebou a cítímjak se mi vysmíváš všemi molekulamihodin stálejdoucíchNejsi bytostíNemohu tě oslovitMohu si jenom hrátNa představyVcelku je to jednoAle pro mne není nic jinéhonež tahle hra kterou žijiza jejíž zachování bojujistejně jako kdysiza skývu chleba za prapory říšíbojuji se sebou v tobě proti nebytíkteré je ti lhostejné. Všechno může být i nebýt. Ale tím pro sebe ztrácím měřítkoA nejsem.

17. 12. 2001
25
7
6768
Volné verše

Svatební blahopřání

Co láska spojí,
světe nerozdvojuj
neútoč tvrdě, buď k nim laskavý
Nech je ať srostou v nové můj tvůj

25. 09. 2001
8
8
10959
Vázané verše

Pozdě v noci

Pozdě v noci po nemocitěžkne krev těžkne krevV uších píská hlavě hrozíúzkost cév úzkost cév
Není lepší probuzeníNení zapomněníNení snění
Jen ta báseň bílá na černémse vzpírá.

08. 09. 2001
8
0
2911
Indispozice

Mlžný úvod k měkké poezii

Není to tak
a ani tak
Oblázek slova dokola omletý
Řeč v agónii smyslu umírá.

27. 04. 2001
16
8
4757
Volné verše

Bez myšlenky a bez úzkosti

Bez myšlenky a bez úzkosti bez naléhavé výřečnosti chce cosi ven a zdá se neví kudy
V noci mám rozředěný led jen ten už mohu prorážet cestičky matné půjde po vás Chudý
Na chvíli zvednu hlavu vyletím nad pole a padnu do hrud zamrzlých do silnic zazpívám Lichý Sudý
Nemilosrdná budoucnost lhostejně sykne Už má dost a lásce oči zatlačíc zpřeláme mozku údy. .

21. 04. 2001
10
5
3613
Vázané verše

Čtyřverší

Nenapíšeš báseň
chtivým přemýšlením
Nenajde kdo hledá
v prudkém slunci denním

14. 03. 2001
13
20
5450
Vázané verše

Svítilna rozumu poblikává

Svítilna rozumu poblikává Děláme, co je potřeba a mimo to na studeném zrcadle píšeme svá slova do mlhy Pár lidí si je přečte náhodou Otevřou se dveře a slova se odpaří Necháme všeho a rveme myšlenky do knih Bezohledně Sekáme slova do skal Křičíme počkejte Zastavte se Dýchněte na zrcadlo To jsem já Doopravdy Jenže všude kolem jsou stejná slova a skály jsou popsané odshora dolů drobným písmem několikrát přes sebe takže nakonec pochopíme, že. Potom ale jdeme jen tak běžnou cestou a podíváme se směrem kde vždycky byl prázdný obzor obrovský pustý oceán obilného pole bez cest stromů kamenů A ona se tam narodila hora Nemůžeme tomu uvěřit Hltáme její slova Její zjevení Lezeme na ni zleva zprava přežvykujeme ji do řečí do písní do novin do reklamy do filmů do učebnic Vzlykáme Áááách Rozplýváme se a Soukromě uvnitř Trneme. Na chvíli. Tak jak jsme zvyklí to dělat se vším co se nového objeví
Takže za pár let je kolem hory všude písek odpadky a vrcholek se ztrácí v nánosech v náplavách v návějích jakoby nikdy nebyl jasným tvarem Jen tak si zvykneme.

07. 03. 2001
12
12
4827
Smíšené verše

Nůž z obsidiánu

Na světě je tolik dávivé bolesti nevinných dětí že ji nelze vykoupit žádnou obětí vůbec ničím Nebudu se omotávat vírou nenechám se vyvanout nebudu si lhát do duše jsou jen tisíce malých lásek v tisících životů zapálených jako plamínky v nejistém houpání skořápek mezi proudy Není žádný lodivod žádná předem určená cesta
Kdykoliv si to uvědomím proříznut syrovou krutostí skutečnosti poznávám obličej za maskou svého strachu a hledám všechny plamínky kolem sebe abych je slepil k sobě voskem a svázal vor plující bezpečněji Naštěstí přichází únava a spánek mí lidé dýchají s takovou jistotou že mne to zasypává jako sníh déšť pomalý prach popel který pokrývá a tiší všechno mocnými vrstvami
Usínám a zítra tato odlomená báseň bude jako ztuhlá láva pod kterou do smrti pokaždé zahlédnu okamžik beznadějné křeče Pompejí a budu se na to místo vracet jako poutník sešívající Zemi náhodnými cestami aby pokaždé jinde uviděl stejné zrcadlo náhlý paprsek škvařící medůzu duše do kamene do nože z obsidiánu. .

16. 02. 2001
21
14
6259
Smíšené verše

Ráj

S prsty na klávesnici
bydlí tu veršovníci
smějí se, myslí po drátě
žijí tu víc než bohatě. .

07. 02. 2001
7
4
4520
Blbůstky

Škoda, že si nemohu říct

Škoda že si nemohu říct Nad zemí někdo bdí uprostřed zlověstného deště Škoda že je téměř jisté že pokud je nějaký bůh je dán jen lhostejným řádem uvnitř všeho zacykleným soustrojím náhod žádná láska jediné co nás objímá uprostřed prázdnoty je naše minulost jediné co nás chrání je naše vlastní síla A když říkám naše myslím tím všechny řasy sinice baktérie měňavky medůzy ryby mravence trávu mechy a stromy drobné ještěrky v podrostu i gorily v temných pralesích Nevíme o sobě,ale bráníme se ledovým dobám, výbuchům sopek dopadům meteoritů za každých pár miliónů oběhů se nám něco přihodí a my to uložíme do paměti do uhlí smrtí do slzavých vltavínů A měníme se Před minulou katastrofou ještě určitě nikdo nepsal i když na slova už bylo zaděláno Napadá mne jediný bůh který zatím existuje Náhoda byla příliš velká jen jednou. Zatím máme štěstí. Ještě si ji pamatujem. .

02. 02. 2001
13
19
6162
Volné verše

Žijte lépe, žijte levněji

Žijte lépe
žijte levněji
Konečně máme
Návod Naději

14. 11. 2000
15
7
5775
Ostatní nezařaditelné

O tom našem časoběhu

Plkání na papíře
roste strom
nesvazuj rodné zvíře
nech ho v tom

31. 10. 2000
8
6
6454
Vázané verše

Stručný úvod k tvrdé poezii

Jak hadr ždímej metafory Stírej prach pečlivě Nadvakrát.
Jen čistá DNA svitek spory Pronikne hradbami Zlomí práh. .

27. 10. 2000
14
7
6337
Vázané verše

Dvojznačnosti

Výběr

Je A a B.
A jsou to písmena.
A samohláska,
B jen ozvěna

09. 10. 2000
44
19
8429
Vázané verše
Nahoru