Písmák Sněží
Vločky křehkost míjí časy,taje v dlani, máčí vlasy. Z nebe padá závoj krásy,ztichlo vše, i ptačí hlasy. Bílá pole, bílé lesy,mráz dnes vládne pod nebesy.
prázdno
Lucerně pod nebemzažehnout plamenemsvíci co bez knotuzaplaší samotu.
Než vzejde nový denzdát nechat sladký seno květu nadějev slunci co roztaje.
Duši svou voňavoustín nechej za hlavouponoř se do vodya hledej důvody.
bujaré
Hej.
Dolijte číšidolijte vínemvždyť nejsme mnišiv noci my žijem'.
Zvony ať bijínesou v dál zvěstikrásky že žijímrzoutům k zlosti.
Smích v očích děvčetejiskru pohled skryjeod srdce tančetei kámen teď taje.
pouť
S hlavou vztyčenoua ve znamení křížesnad nevědomkysnad bohu blížekráčíš krajinou.
Odvyklá starostemklidem hodným světcea s křížky na obdivjako vánek lehcekráčíš životem.
Boky když se vlníhruď se dme hrdostís křížkem ve dlanioči září radostí- to sen se možná plní.