Písmák Památník Toma Dakena
10. 30. Bylo těžké dostat se bez Dianiny pomoci dostat pryč,ale zvládl jsem to a nevyčítám jí že odešla. až moc jsem jí ublížil na to abych od ní očekával nějakou pomoc,jsem si jistý že mě má stále ráda,ale bojí se mě,bojí se mých myšlenek,reakcí pocitů,to co si musela prožít pro ni bylo zjevně něčím zvláštní a obohacující.
loutka
Malá loutka z bukového dřeva vyřezaná šikovnýma rukama,ruce se ohýbají i pusou hýbat může,ale kdo to za ní mluví "pan loutkař"rozhodnout se loutka nemůže ani myslet sama neumí jen smutně krčí rameny,slzy roní,,ale stejně toho moc nevídřevěným tělem veselé kousky umí ale jen když chce pan loutkař,jak krásný má obličej malovaný,ale to vše přeci díky panu loutkařovi. občas si pokládám otázku co když ta loutka jsem já. anebo těch loutek je mezi námi víc.
Třetí bojovník
V dávných časech,v dobách legend a mýtů,v časech odvěkého souboje dobra a zla,v minulosti černé jako havran pijící ze studny nicoty. V této době se odehrál příběh,lidem po mnohá generace vtiskl příklad hrdinství,cti a lásky. Jediná věž tyčící se až,k černému nebi,zbyla ze zničené Jenoahy. Tajemství které skrývala,mělo být navždy ukryto mezi zdmi Jenoahské věže.