Odysseus

Bloudíš,
bloudíš už deset let
a tvoje srdce po domově touží.
Přátele jsi ztratil, jsi sám,

27. 05. 2006
0
0
808
Volné verše

Hippolitin pás

Uprostřed pláně klečí muž ve lví kůži,
ticho se páře v křiku Erýnií:
Cos to udělal.
Krev skrápí jeho ruce.

27. 05. 2006
0
0
971
Volné verše

Večerní vítr IV.

Dala se tedy do dalšího pátrání. Proplouvala kolem šelfových útesů, nad písečnými pláněmi. Všemi smysly pátrala i vtěch nejskrytějších koutech mořského dna. Přesto zde nenašla nikoho, kdo by na ni čekal.

09. 10. 2005
0
0
916
Próza na pokračování

Večerní vítr III.

Kapitola 3. – Evoluce
Veči-Rí během svého putování došla až kvelkému oceánu, právě tady se rozhodla počkat na ten velký okamžik vzniku zvířat, aby se dočkala vytoužené společnosti. Vždyť právě vrozlehlých prostorách oceánu musí být rozvoj života nejzajímavější. Každý den se potápěla na dno moře, aby odhalila tajemství nových bytostí.

05. 10. 2005
0
0
911
Próza na pokračování

Večerní vítr II.

Kapitola 2. – Mal-bró
A pak došla najednou kvýchodu zjeskyně. Venku byla tma, vzduch prosycený zvláštními pachy. Veči-Rí cítila štiplavý zápach síry i dalších nepříjemných látek.

02. 07. 2005
2
0
1030
Próza na pokračování

-bez názvu-

Jsem vánek čechrající vlasy,
jsem větřík hladící jemně tváře,
jsem bríza, která vane tiše od moře.
Jsme meluzína volající v korunách stromů,

30. 06. 2005
2
0
744
Indispozice

Nářek Monzunu

Dikmúpe.
Tvé oči pokryl šedý stín,
už více se z nich nedovím
o soucitu a milosrdenství.

26. 06. 2005
0
0
666
Indispozice

Večerní vítr I.

Úvod
Sloupek dýmu stoupá zhvězd ke hvězdám a vůně se rozlévá všude okolo mě. Sedím tady, lidé. A budu vám vyprávět. Budu vám vyprávět, co se má stát.

17. 06. 2005
4
0
905
Próza na pokračování

Sémě pomsty

Hluboké jsou lesy Šumavské - plné života, plné síly Gai. Chrabří jsou strážci zdejších hvozdů, moudří, lstiví, respektovaní, tak si to Incarnae přeje. Velký černý vlk hlídá zdejší lesy i blata, velký černý vlk tu žije, on přečká všechny bouře.
Zvýchodu přijelo poselstvo, tam jsou hory nižší, řeka klidnější, vjejí hladině zrcadlí se pyšné hrady, vznešená to sídla vznešených vládců.

15. 06. 2005
1
0
917
Povídky

Červená knihovna s kapkou krve

Jmenovala se… ale vždyť je to už vlastně nepodstatné, tohle jméno už všichni zapomněli, možná i ona sama. Studovala malířství. Chtěli byste vědět kde. Umělecké školy jsou si všude velmi podobné – místo jen pro vyvolené a zté hrstky nadšenců se stejně vbudoucnu prosadí jen několik šťastlivců.

14. 06. 2005
4
0
884
Povídky
Nahoru